Tým vedený P.D. Lewisem z University KwaZulu Natal v jihoafrickém Scottsville publikoval ve vědeckém časopisu South African Journal of Animal Science výsledky studie, jež sledovala vliv rozhlasového vysílání odchovávané kuřice (tedy nedospělé slípky).
Osmitýdenní kuřice byly drženy v klecích v hale s umělým světelným režimem. Sedm hodin byly potmě a 17 hodin se těšily ze světla.
Od desátého týdne věku jim vědci pouštěli v temné periodě umělého dne rádio silou 75 až 80 decibelů.
Kontrolní skupina byla chována za stejných podmínek, byl jí však odepřen poslech rádia. V souladu se scénářem slavného českého filmu „Slunce, seno, jahody“ měl poslech hudby na drůbež pozitivní efekt. Hudbou „odkojené“ slípky zahájily snášku o 2 týdny dříve.
Výkonností se při snášce nelišily od později snášejících nosnic z kontrolní skupiny – snášely stejné počty vajec se stejnou hmotností. Neprokázalo se, že by časnější snášku vyvolal zvýšený příjem potravy během „rozhlasových nocí“. Zdá se, že dospívání slepic urychlil samotný poslech rozhlasu.
Bohužel, nelze zjistit, jakou stanici slepice poslouchaly. Pokud to byla klasika s hojným zastoupení děl W.A. Mozarta, pak mohlo jít o slepičí obdobu tzv. Mozartova efektu. Ten se u lidí projevuje po poslechu Mozartovy hudby zvýšeným intelektuálním výkonem.
Nelze vyloučit, že u slepic se koncentruje pozitivní efekt Mozartovy hudby do jiných tělesných partií. Pokud však převažovalo ve vysílání zpravodajství, je pozitivní efekt rozhlasového vysílání opravdovou záhadou.
Pramen: South African Journal of Animal Science
