Afričtí sloni si prý rádi „přihnou“. Protože se v buši alkohol běžně nečepuje, hledají si vydatnou náhradu ve zkvašeném ovoci. Především plody stromu marula  (Scelerocarya birrea) prý je dovedou pořádně rozparádit. Britští biologové Steve Morris, David Humphreys a Dan Reynolds z University of Bristol považují „sloní opici“ za prakticky vyloučenou.

 

Slonům alkohol chutná. O tom není pochyb. Čas od času se prokazatelně vlámou do skladů lihovin a pak nevědí, kdy mají dost. Znám je případ slonů indických, kteří se při „návštěvě“ ilegální palírny rozkurážili tak, že v následném veselí srovnali se základy několik budov. Třítunové zvíře se ale nemůže „intoxikovat“ konzumací zkvašeného ovoce. Dokonce ani tolik populární marulou ne.

 

Spadané ovoce maruly obsahuje maximálně 3% alkoholu. Této hodnoty dosahuje koncentrace lihu pro třech až čtyřech dnech válení ovoce na slunku. Jenže o tahle marulová padavčata nejeví sloni velký  zájem. Mají mnohem raději plody čerstvě natrhané.

 

I kdyby slon snědl celou hromadu zkvašených plodů, nerozžvýká je nikdy tak, aby se z nich dostal všechen alkohol. Z toho, co se z plodů uvolní, slon vstřebá opět jen část. I kdyby se slon necpal celý den ničím jiným než zkvašenou marulou, nikdo do sebe nedostane tolik lihu, aby to jeho obří tělo nějak poznamenalo. Mírnou špičku by si přivodil teprve když by snědl čtyřikrát více, než se mu vejde do zažívadel a přitom celý den zůstal o žízni, aby si vodou „neproplachoval“ žaludek. 

 

Toto story má ale jeden drobný háček. Sloni mají marulu rádi a po návštěvě těchto stromů bývají zpravidla „rozjaření“. Jak to?  Na vině je prý kůra stromu marula, kterou sloni rádi loupou a požírají. Mohou přitom konzumovat i larvy brouků, kteří pod kůrou maruly žijí. Těla brouků obsahují toxiny, které jsou podstatně silnější než alkohol. Místní domorodci je s oblibou využívají k výrobě šípových jedů.
 

Velmi oblíbené je v „tekuté formě“  - v destilátu zvaném mampoer. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Entomologicky dosud přesně neurčený škůdce maruly – brouk náležející zřejmě k rodu Polyclada.

 

 

 

 

 

 

 

Larvy tohoto brouka jsou v některých krajích využívány k výrobě šípových jedů. V některých krajích jsou prý naopak považovány za vynikající pochoutku. Proč se konzumenti larev neotráví, není jasné. Nelze vyloučit, že jde o dva  různé druhy brouků – „šípového“ a „jedlého“.

 

 

 

 

Sloní opilec. Tento slon indický navštívil ves v Assámu a spolu s dalšími sloními delikventy vyplenil místní krčmu. V následném sloním řádění přišlo o život šest vesničanů, z toho čtyři děti.

Pramen: Physiological and Biochemical Zoology