Sedmičlenný tým Francouzů ze čtyř výzkumných pracovišť hodnotil ztrátu mozkových funkcí způsobených alzheimerovou chorobou. Do pokusu bylo zařazeno 342 pacientů, kteří navštěvovali klinické výzkumné pracoviště specializované na problémy s pamětí. Pacienti byli monitorováni po dobu tří let. Průměrný věk se pohyboval okolo 73 let, a většinou se jednalo o ženy.
Z celého počtu osob postižených zhoršující se pamětí jich 129 mělo zvýšenou hladinu cholesterolu, přičemž přibližně polovina z nich byla léčena léky s účinou látkou, ktré se říká statiny. Ze zbylých osob v pokusu si jich 105 hladinu cholesterolu neléčilo, a 108 jich mělo cholesterol v normálu.
U všech pacientů se v průběhu třech let jejich stav posupně zhoršoval. Nemoc však významně pomaleji postupovala u osob, které si hladinu cholesterolu snižovaly pomocí zmíněných léků. Zhoršování paměti u osob užívajících statiny, dosahovalo v průměru 1,5 bodu ročně. U pacientů neléčených statiny to bylo 2,4 bodu.
Na výsledcích pokusu je zajímavé i to, že vysoký krevní tlak, nebo cukrovka se v tomto pokusu jako rizikové faktory alzheimerovy choroby neprokázaly.
I když jsou výsledky o kterých zde referujeme, a které byly publikovány v Časopisu British Medical Journal doprovázeny pochybovačnou poznámkou editora časopisu o nutnosti zopakovat pokus na větším počtu osob. Nám se zdá jeho výtka dost "mimo mísu". Ono se totiž nejedná o první poznatek tohoto druhu. V roce 2002 na symposiu neurologů v Denveru o obdobných léčebných účincích statinů zabraňujících demenci referovali již Američané z Bostonské university. Jejich poznatky svědčily o tom, že tento efekt se projevuje dokonce bez ohledu na lidskou rasu - jak na běloších, tak na černoších.
U statinů se také potvrdilo, že významně snižují riziko srdečního infarktu (včetně následných úmrtí), platí to pro ženy, které ke zmírnění následků menopauzy podstupují hormonální preventivní léčbu.
Jeden zádrhel tu přece jen je. Je pravdou, že asi u 7% z nás jsou statiny méně účinné. To je ale dáno našim genetickým profilem, který nás v tomto směru hendikepuje. Záleží na tom, jakou máme formu genu pro HMG-CoA reduktázu. O tomto problému jsme již na Oslu psali v článku "Jez do syta, statiny zařídí zbytek". Tyto komplikace, dané genetickou výbavou, ale závěry francouzského týmu nikterak nevyvrací, a ani je nezpochybňují.
Stávající poznatky nasvědčují tomu, že pokud patříme mezi osoby s vysokou hladinou škodlivého cholesterolu (LDL), ohrožené alzheimerem, tak rozhodně neuděláme chybu, když se budeme snažit srazit cholesterol dolů. Přípravky na bázi statinů se k tomuto účelu jeví být jako šťastná volba.