Než opakovat údaje proběhlé médii, stojí za zamyšlení, co všechno je možné z této skutečnosti zkoušet vyvozovat. Následuje tedy několik nesoustavných úvah.
- Nejsme potomky prvních zemědělců, ale spíše původních mladopaleolitických lovců, kteří od nemnoha prvních zemědělců převzali technologie, pak je však úspěšně přečíslili. Tato interpretace dnes podle všeho výrazně převládá (viz např. článek v Lidových novinách), nicméně existují i jiné možné dedukce.
- Uvažme totiž, že vesnice z počátků neolitu, které najdeme, budou s velkou pravděpodobností nějak "typické". Pokud by technologie byla rychle přijímána původními obyvateli, měli bychom najít již především pozůstatky po této majoritní populaci.
- Pokud by původní obyvatelé přebírali neolitickou technologii relativně pomalu, pak by zřejmě byli novými osadníky sami přečísleni (neolit vedl k populační explozi, byť z hlediska kvality života se tehdejší změna mohla klidně jevit jako zhoršení situace - pokus o rehabilitaci mezolitu přináší článek na Science Worldu . Přechod k neolitu se ale zdá být náhlý, na jednom území prakticky nenalézáme vedle sebe. Tedy opět - období, v němž by zde dominovali osadníci z Blízkého východu, by bylo velmi krátké a není důvod, proč by se přednostně zachovaly pozůstatky právě nově příchozích. Obyvatelstvo neolitu by mělo být blízké tomu, které zde převládalo později. Leda bychom postulovali, že ještě výraznější populační exploze nastala v eneolitu třeba v souvislosti se zavedením orby.
- Jeden z výkladů se odvolává na to, že mtDNA popisuje pouze čistě ženskou linii (v poněkud pouťové podobě podává příslušný příběh prvních Evropanek kniha Sedm dcer Eviných). Příznivci blízkovýchodního původu prvních Evropanů argumentují naopak chromozomem Y (kterému je zase věnována např. kniha Adam a jeho rod). Ten by nás měl spojovat mnohem více s blízkovýchodními zemědělci (viz např. starší článek v Hospodářských novinách ). U prvních zemědělců se někdy postuluje mnohoženství, ale ani tento výklad není opět jediný možný. Vcelku by stačilo, aby mezi prvními kolonisty výrazně převládali muži (nic nemožného), kteří by potom původní muže odřízli od reprodukčních možností (ať už tahle eliminace v praxi proběhla jakkoliv).
- Zdá se, že bychom potřebovali porovnat i geny, které se nepřenášejí jen v čistě mužské či čistě ženské linii. Pak bychom snad byli moudřejší.
- Taktéž by stálo za to se podívat na další invaze, které v Evropě v minulosti proběhly (Ugrofinové, Anglosasové v Británii...). Našli bychom zde také výrazné rozdíly v příbuzenských liniích, kdybychom je sestavovali podle chromozomu Y versus mtDNA? Víme něco o mnohoženství při těchto invazích?
- Při úvahách o migračních vlnách stojí za upozornění i geografická odlišnost světa prvních zemědělců. Černé moře bylo tehdy alespoň částečně vyschlé a Bospor je nespojoval s mořem Středozemním. K prolomení Bosporu došlo okolo roku 6400 př. n. l. (viz např. tento článek ). To sice ještě zemědělci nedošli na území Čech, ale na Balkáně již přítomní byli.
- Současní Evropané mohou být poměrně heterogenní. Mezi neolitickými kulturami jihovýchodní/střední a jihozápadní/západní Evropy se zdají být dost velké rozdíly. Proto je docela dobře možné, že Evropou se táhne určitá genetická hranice. Takto alespoň uvažuje např. Matt Ridley v knize Genom. Jeho argumentace působí přesvědčivě, kniha je ovšem ještě z minulého tisíciletí a od té doby byla získána řada nových dat.
- Pak jsou zde ovšem ještě další otázky. Nakolik jsme potomky pozdně neolitického obyvatelstva a nakolik dalších vln z východní Evropy (Indoevropanů)?
- Jsou vůbec blízkovýchodní neolitičtí zemědělci nějak výrazněji příbuzní s dnešními (semitskými, tureckými) obyvateli Blízkého východu?
- Spor o původ Evropanů není jen úzce odborný, ba dokonce se neomezuje ani na rozšířenou lidskou zálibu v konstrukcích rodokmenů. Existuje zde mj. také určité politické pozadí (hodně zhruba řečeno, nakolik jsou inovace spojené také s genetickými revolucemi). Názor, že původní obyvatelé pěkně spořádaně přebrali přicházející novou technologii, je samozřejmě politicky korektnější. ("Politicky korektní" ovšem v tomto případě výjimečně ještě nemusí být ekvivalent pojmu "lživý".)