Dakosaurus andiniensis
Je to téměř deset let, co farmáři z patagonské provincie Neuquén narazili na neobvyklé úlomky kostí. Nálezu se posléze ujali paleontologové a postupně vykopali několik obratlů a lebku neznámého pravěkého tvora.
Zpočátku se vědci domnívali, že narazili na pozůstatky ryby. Nyní se pomocí moderních metod zobrazování zjistilo, že tvor byl spíše krokodýlem. Poznatky uveřejnilo poslední vydání časopisu Science. Podle vědců to byla jakási obdoba suchozemského Tyrannosauruse Rexe, jenže v podobě mořského živočicha.
Monstrum dostalo oficiální jméno Dakosaurus andiniensis. Zulma Gaspariniová, která řídila vykopávky v Neuquénu, mu dala přezdívku „Godzilla“. Tu nyní převzala všechna media a o krokodýlovi se nepíše jinak, než jako o „Godzile“.
Tento mocný dravec žil na Zemi zhruba někdy před 65 až 250 miliony let. Byl současníkem velkých ještěrů. Hlava se podobala hlavě dinosaura. Ocas Godzily měl podobu rybího ocasu. Zvíře měřilo přes čtyři metry. Hrozivé čelisti byly neobvykle silné, téměř půl metru dlouhé a trčely z nich ostré deseticentimetrové zuby.
Diego Pol, spoluautor studie, tvrdí, že na „Godzille“ je nejpozoruhodnější její krátká hlava a pilovité zuby. Jiní mořští krokodýlové, kteří žili ve stejné době jako Dakosaurus andiniensis, se totiž vyznačovali protáhlými čelistmi a jehličkovitými zuby, které byly dobré tak akorát na zabíjení malých rybek a měkkýšů. Dakosaurus andiniensis má tvar těla, jaký nikdo z odborníků neočekával.
„Godzilla“ si díky svým mohutným čelistím mohla troufnout i na velké mořské živočichy. Byl to mocný predátor. Na rozdíl od nynějších krokodýlů měla „Godzilla“ místo nohou čtyři ploutve připomínající pádla. Hlavní pohyb jí však při plavání zajišťoval mohutný ocas.
Další odlišností od jejích dnešních příbuzných bylo, že „Godzilla“ trávila většinu času ve vodě plaváním a hledáním kořisti, musela se však vynořovat, aby se mohla nadechnout. Obdobně jako dnešní krokodýli dýchala vzdušný kyslík.
Gigantopithecus blackii
Gigantická opice, která měřila asi 3 metry a jejíž hmotnost byla okolo 540 kg, žila ve stejné době jako lidé. Tvrdí to Kanaďan z McMaster University.
Pomocí přesného měření využívajícího principu elektronové spinové rezonance a měřením izotopů uranu zjistil docent Jack Rink, zaměstnanec McMasterské university v kanadském Hamiltonu, že největší primát jaký kdy na Zemi žil (Gigantopithecus blackii), se toulal po jihovýchodní Asii a že tento živočich vymřel před 100 000 lety, tedy v době pleistocenu.
Záhada, která již dlouho vědce trápila - kdy Gigantopithecus žil, byla nyní vyřešena. Žil v době, kdy již milion let existoval i člověk. Fosilie tohoto obra byly nalezeny na jihu Číny, v provincii Guangxi. Podle některých badatelů se jedná o stejné místo, kde se vyvinul i moderní typ člověka.
Výzkum Gigantopitéka začal již roku 1935, tehdy dánský paleontolog G.H. von Koenigswald náhodou narazil v Hong Kongské lékárně na „dračí zub“. Jednalo se o nažloutlý zub molár neznámého původu. Paleontolog si zub od apatykáře koupil a tak jej zachránil, protože podle tradic čínské medicíny mají v sobě fosílie - a především kosti a zuby - léčivou sílu, pro kterou se drtí na prášek a pojídají.
Téměř 80 let Gigantopithecus blackii vědcům uniká, zatím se nepodařilo dát dohromady nic víc, než hrstku zubů a několik čelistí. Velikost těchto pozůstatků, například korunka moláru, která měří napříč zubu přibližně dva a půl centimetru, ale svědčí o zvlášť velkých rozměrech jeho nositele. Podrobnější studium ukázalo, že se jednalo o tvora vegetariána, živil se převážně bambusovými výhonky. Někteří odborníci soudí, že právě tato jednostranná orientace na bambusy a potřeba ohromného množství potravy se mu později v evolučním soupeření s menšími, hbitějšími a přizpůsobivějšími lidmi stala osudnou.
Prameny: McMaster University, Museo de La Plata, National Geographic, Science