Komety tráví většinu svého života v prostředí s nízkou teplotou, daleko od Slunce. Proto jsou relativně nezměněné a nesou důležité informace o původu sluneční soustavy.
Při misi Deep Impact (NASA) 4. července 2005 narazil měděný impaktor o hmotnosti 370 kg rychlostí 10,2 km/s do povrchu komety 9P/Tempel 1, aby bylo možno zkoumat i vnitřní stavbu kometárního jádra. Očekávalo se, že při srážce vznikne kráter o průměru asi 100 až 125 m a bude vyvržen kometární materiál. Vypařilo se 4500 tun vody, ale proti očekávaní se uvolnilo daleko více prachu. Srážku americké sondy Deep Impact a komety 9P/Tempel 1 sledovala Rosetta, sonda Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency).
Ledové jádro komety Tempel 1, přibližně velikosti středu Paříže, je dynamické a aktivní. Předpokládalo se, že srážka s následným výronem prachu a plynů, by mohla vést k vytvoření nové aktivní oblasti na povrchu jádra komety. Rosetta použila velmi citlivé přístroje k pozorování komety Tempel 1 před, během a po srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km od komety, měla Rosetta nejvýhodnější polohu k pozorování této mimořádné události.
Evropští vědci použili systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), pro pozorování jádra komety před, během a po dopadu. OSIRIS v sobě zahrnuje úzkoúhlou kameru NAC (Narrow Angle Camera) a širokoúhlou kameru WAC (Wide Angle Camera). Obě kamery snímaly prach vyvržený do kómy pomocí různých filtrů.
OSIRIS zjistil množství vodní páry a prachu, které se uvolnilo při srážce. Evropští vědci pak mohli vypracovat hmotnostní poměr prachu a ledu, který je větší než 1. To znamená, že komety jsou složeny spíše z prachu, který drží pohromadě led, než z ledu, který je „znečištěn“ prachem. Proto vědci komety nyní označují spíše jako „ledové špinavé koule“ než „špinavé sněhové koule“.
Astronomové nenašli žádné důkazy zvýšené aktivity komety 9P/Tempel 1 v následujících dnech po srážce s impaktorem. To může znamenat, že případné srážky komet s meteoroidy nejsou zodpovědné za občasná náhlá zjasnění některých komet. Ještě před srážkou odhalil HST (Hubble Space Telescope) nový výtrysk prachu z ledové komety. Zatím nikdo neví, co ho způsobilo.
Vědci také doufají, že se jim podaří zhotovit 3D mapu prachového oblaku v okolí komety po srážce, a to kombinací snímků z přístroje OSIRIS a z pozemních observatoří.
Zdroj:
https://www.esa.int/esaCP/SEMUSK5Y3EE_index_0.html