Dánští výzkumníci potvrdili, že muži, kteří mají mutovaný gen (BRCA2), mají dvakrát větší riziko vzniku rakoviny prostaty a šestkrát větší riziko vzniku rakoviny pankreatu. Změněný gen zřejmě své nositele vystavuje také větší náchylnosti k rakovině kostí i dalším nádorům orgánů v hrudní dutině.
Prostata
Prostata je nepárový mužský orgán - žláza, a její růst je markantní od puberty do přibližně 20.roku života, kdy dosahuje standardní váhy okolo 20 g. Další růst orgánu bývá u některých mužů již po 40.roce života, u většiny kolem 50.roku. V tuto dobu se mění poměr žlázové a svalové tkáně i na 1 : 5. Stav zmnožení svalových buněk je nazýván benigní hyperplazie prostaty. Prostata, jinak též "předstojná žláza", je dobře hmatná z konečníku. Prostata může být postižena nejčastěji třemi nemocemi: zánětem, benigním zbytněním (hyperplazií) a zhoubným nádorovým bujením - karcinomem.
Karcinom prostaty se stává nejčastějším nádorovým onemocněním mužů vyššího věku. Výskyt roste s věkem a to především u mužů nad 60 let.
Mutace BRCA2
Všeobecně se soudí, že činitelem zvyšujícím nebezpečí vzniku karcinomu prostaty je potrava s vysokým obsahem živočišných tuků, zvýšená fyzická námaha, promiskuitní (střídání partnerů) sexualita.
U Japonců je výskyt tohoto onemocnění daleko nižší než u Evropanů, u nich však nižší než u mužů černé pleti. Také podíl dědičných faktorů je velký. Obyvatelé Asie vděčí za nízký výskyt karcinomu prostaty nejspíš vysoké konzumaci rostlinné stravy bohaté na fytosteroly. Ochranný vliv se předpokládá u řady látek, jako je selen, vitamín E a D, dále látky, jež dokáží zredukovat množství mužských pohlavních hormonů. U smrtelných forem onemocnění prostaty hraje určitou úlohu také dědičnost. Už některá dřívější pozorování ukazovala na vliv mutace v genu označovaném jako BRCA2 na četnost případů zhoubného bujení, včetně případů rakoviny prostaty. Nyní se ukazuje, že tomu tak opravdu je a že nositelé mutovaného genu vyšší výskyt rakoviny mají. Netýká se to ale jen prostaty. Totéž se vztahuje k pankreatu, močovému měchýři, žlučovodu, žaludku, malignímu melanomu kůže, a je-li nositelkou žena tak i k nádorům prsních žláz a vaječníků.
Potvrzení výsledků
Výsledky studie, o kterých zde referujeme, jsou dílem doktorky Christi van Asperenové a jejích kolegů z Centra pro klinickou genetiku při Leidenské univerzitě. V Nizozemí si její tým posvítil na rodiny, ve kterých se rakovina prsu již v minulosti vyskytla. Nevšímali si tentokrát jen žen, ale všech příslušníků rodin, a sledovali u nich výskyt všech nádorů a na všech částech těla. Šetření se týkalo 139 rodin. U sledovaných osob se vyskytlo 66 odlišných mutací genu BRCA2. Aby výzkumníci maximálně využili získaných dat, všímali si i toho, jaký byl výskyt nádorů i u těch osob, kteří nebyli testováni na přítomnost BRCA2 genu, ale kteří z genealogických studií měli 50% šanci, že tuto neblahou mutaci zdědili. Pro statistickou analýzu tak získali soubor čítající 1811 osob.
U skupiny osob, kde již byl dříve test na BRCA2 udělán ( 441 členů) zjistili, že se u 52% nositelů této mutace nějaký nádor vyvinul. U těch, kteří neměli tento gen zmutován to bylo jen u 13% případů. Především se jednalo o onemocnění prostaty, pankreatu a kostí.
Sečteno a podtrženo, ženy nositelky BRCA2 mutace jsou ohroženy rakovinou prsu. Mužům zase hrozí, že se u nich vyvine rakovina prostaty a nebo pankreatu. Zvýšené riziko je statisticky významné a týká se především mladší populace mužů.
Z uvedených dat vyplývá, že by bylo žádoucí, aby tak jako ženy, u nichž je toto neblahé dědictví zjištěno, se podrobují častějším kontrolám na mamografu, aby i muži byli do obdobných sledovacích programů zahrnuti.
Otázkou je, zda si společnost plošná testování všech osob, a na všechny známé rizikové dědičné faktory, může dovolit. Dost možná, že se ale tohoto konkrétního případu, obdobně jako v případě vyšetřování prsu na mamografu u žen, chopí některá z našich zdravotních pojišťoven. Mohl by to být chytrý marketingový tah k získávání klientů, tentokrát z řad mužů.
Pramen: Journal reference: Journal of Medical Genetics (vol 42, p 711)