Jedna z těchto dun, o šířce 6,5 km a výškou svahů 475 m nad povrchem Marsu, se nazývá Duna Kaiser a patří mezi největší ve sluneční soustavě. Nachází se v kráteru Kaiser na jižní polokouli Marsu (souřadnice 47°S, 340°W).
Ledové duny by mohly být cenným zdrojem vody pro budoucí mise s lidskou posádkou, řekla na vědecké konferenci v Dublinu Dr. Mary Bourkeové z PSI (Planetary Science Institute, Tucson, Arizona, USA).
„Jestliže hledáte zdroj vody pro budoucí vozítko,“ řekla Dr. Bourkeová, „já doporučuji přistání u nejbližší duny. Snad budete mít štěstí a najdete dostatečný zdroj, který může být použit pro výrobu paliva a pomáhat přežít lidem."
Již v roce 2002 spektrometr GRS (Gamma Ray Spectrometer) na americké sondě Mars Odyssey poprvé odhalil existenci pevné vody na Marsu. Data z této mise dovolila vědcům sestavit předběžnou mapu obsahu vody v půdě Marsu. Polární ledové čepičky na Marsu obsahují až 70% vody.
Dr. Bourkeová první identifikovala na detailní geologické mapě Marsu písečné duny jako další možnou zásobárnu vodního ledu. Zjistila, že tyto oblasti na severní polokouli planety mohou obsahovat téměř 40-50% vody.
„Je to velké překvapení, že písečné duny obsahují zmrzlou vodu,“ vysvětlila Dr. Burkeová. "Na Zemi to nikdo nepochopil nebo dokonce existenci sněhu a ledu uvnitř písečných dun nestudoval. Bylo to oznámeno jako zvláštnost." Dosavadní rozlišovací schopnost spektrometru není dostatečná, aby přítomnost vody v písečných dunách byla potvrzena, proto Dr. Bourkeová spoléhá na další podrobnější snímky.
“Byla jsem nadšena, že vypadají stejně jako v Antarktidě ze satelitů," vysvětlila Bourkeová, "protože z oblastí na Marsu máme jen družicová data."
Snímky pozemských polárních oblastí odhalily podobnost s dunami na Marsu. U pozemských dun, obsahujících zmrzlou vodu, jsou viditelné převislé římsy, rozeklané stupně a odkryté vyvýšeniny, které vystupují z ledu a sněhu. Voda spojuje zrnka písku a zlepšuje jejich odolnost vůči erozi. Podobné rysy jsou pozorovatelné i u dun na Marsu, proto se předpokládá, že jejich pevnost zvyšuje vodní led. Podle Bourkeové ještě výraznější důkaz poskytují oblasti, kde se led ohřívá a prosakuje skrz písek. V dunách se tvoří trhliny a vějířovité propadliny.
Oba tyto rysy byly nalezeny v duně na Marsu. Jedna vějířovitá prohlubeň pozorovaná na Marsu má šířku více než 400 m. Největší duna na Marsu (Duna Kaiser) může tedy obsahovat kolem 500 krychlových metrů vody. Přestože zatím nelze přesně učit stáří ledových dun na Marsu, podle malého počtu impaktních kráterů lze předpokládat, že jsou relativně mladé. Dr. Bourkeová si myslí, že mohou být pozůstatkem po posledním sněžení na Marsu před 100.000 lety, a navrhuje, že by to mohlo přispět k vysvětlení změn klimatu v minulosti Marsu. Duny mohou také poskytovat nové místo pro hledání života na Marsu s využitím metod, která slouží pro studování různých forem života v podobných oblastech na Zemi.
Pokud se tento objev potvrdí, bude to mít obrovský význam pro budoucí mise na Mars s lidskou posádkou, které budou potřebovat zásobu místní vody pro přežíti na planetě.
Zdroj:
https://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4217528.stm