Až dosud bylo mezi různými populacemi objeveno zhruba šedesát dvojitých planetek, sedmnáct z nich v hlavním pásu. Z hlediska vývoje asteroidů se binární systémy zdají být poměrně časté. Obvykle vznikají kolizí dvou planetek, jejich rozpadem a poskládáním nových těles ze zbytků těles původních. Nikde ovšem není řečeno, že musí nutně vzniknout pouze dva nové objekty. Astronomové proto už dlouho pátrají po existenci vícenásobných systémů.
První takový systém nyní mezinárodní tým astronomů skutečně objevil. Už dříve se vědělo, že kolem planetky 87 Sylvia obíhá malý měsíc. Když se Franck Marchis (University of California, Berkeley) a jeho spolupracovníci z Observatoire de Paris na tuto planetku zaměřily s pomocí 8,2m dalekohledu VLT Yepun, zjistili přítomnost dalšího měsíčku. Protože planetka Sylvia, která byla objevena v roce 1866, dostala jméno podle mytologické matky zakladatelů Říma (Rhea Sylvia), navrhl F. Marchis pojmenovat malé měsíce podle nich. A Mezinárodní astronomická unie nedávno jména Romulus a Remus skutečně schválila.
Objevitelé využili vysoké rozlišovací schopnosti systému adaptivní optiky přístroje NACO a infračervené kamery dalekohledu. Po dobu dvou měsíců sledovali planetku Sylvia celkem 27 nocí. Už dříve známý měsíček - nyní pojmenovaný Romulus - byl jasně zřetelný na všech obrázcích. Na dvanácti z nich ale astronomové objevili menšího a planetce bližšího souputníka!
Oba měsíčky obíhají mateřskou planetku ve stejné rovině a směru. Remus s průměrem pouhých sedmi kilometrů ji ve vzdálenosti 710 km oběhne každý 33 hodin. Větší Romulus má průměr 18 km a je vzdálen 1360 km od Sylvie. Jeden oběh mu trvá 87,6 hodiny.
Studium pohybu obou měsíčků umožnilo přesně určit hmotnost a hustotu samotné planetky. Ukazuje se, že se jedná o tzv. "rubble-pile", tedy jakýsi slepenec trosek pravděpodobně vzniklých dřívější srážkou. Oba měsíčky pak budou dalšími zbytky po této kolizi. Nově zformovaná planetka je gravitačně zachytila a staly se jejími oběžnicemi. Hustota planetky je jenom 1,2násobkem hustoty vody. Zřejmě je tak tvořena ledem, vodou a úlomky původního tělesa. Předchozí spektroskopické studie ukazují, že se nejspíše jednalo o uhlíkatý chondrit. Nízká hustota znamená, že zhruba šedesát procent objemu tělesa tvoří prázdný prostor.
Detailní snímky systému NACO umožnily i zpřesnění rozměrů planetky 87 Sylvia. Snímky ukazují, že má tvar hrudkovité brambory o rozměrech 380 x 260 x 230 km. Kolem své osy rotuje poměrně rychle, otočí se každých 5 hodin a 11 minut.