Politická polarizace – slovo, které slyšíme stále častěji. Mnozí tvrdí, že jsme rozdělenější než kdy jindy. Polarizace je obviňována z populismu, narušování sociální soudržnosti, ztráty důvěry v demokratické instituce a neschopnosti řešit existenční hrozby jako změna klimatu. Překvapivě však existuje jen málo globálních akademických důkazů, které by tato tvrzení jednoznačně podporovaly. Proč? Protože polovina všech studií se zaměřuje výhradně na Spojené státy.

Tento článek, inspirovaný nedávnou přehledovou studií týmu vedeného Maxem Falkenbergem, nabízí globální pohled na výzkum polarizace. Podíváme se, které poznatky platí napříč zeměmi, které jsou unikátní pro specifické kontexty, a kde leží klíčové mezery v našem porozumění. Ukazuje se, že zaplnění těchto mezer je naléhavé, ale brání tomu systémové a kulturní bariéry. Pokud budeme nadále ignorovat globální rozmanitost, riskujeme přijímání chybných politických rozhodnutí založených na nevhodných důkazech, což může oslabit demokratické instituce po celém světě. Pojďme se tedy ponořit do toho, co o polarizaci skutečně víme – a co nevíme.

Nerovnoměrné rozložení výzkumu polarizace: Akademické práce o politické polarizaci, které zmiňují konkrétní zemi, se v drtivé většině případů týkají Spojených států (téměř 50 %). Zdroj: Falkenberg et al. (2025), Obrázek 1.

Globální trendy: Ideologie versus emoce

Tradičně se výzkum zaměřoval na ideologickou polarizaci, tedy na rostoucí rozdíly v názorech mezi levicí a pravicí, liberály a konzervativci. Od konce prvního desetiletí 21. století se však pozornost, zejména v USA, přesouvá k afektivní polarizaci. Ta popisuje fenomén, kdy jedinci chovají negativní pocity (nechuť, nedůvěru, hněv) vůči svým politickým oponentům a zároveň silně pozitivní pocity ke své vlastní politické skupině.

Jaké jsou globální trendy?

• Ideologická polarizace elit: Mezi politickými elitami v 21 vysokopříjmových zemích došlo k malému, ale statisticky významnému nárůstu ideologické polarizace. Nízká je například v Kanadě a Austrálii, vysoká naopak ve Španělsku, Itálii a Švédsku.
• Ideologická polarizace veřejnosti: Na globální úrovni se nezdá, že by ideologická polarizace mezi běžnými občany rostla. To je v kontrastu s dobře zdokumentovaným trendem v USA, kde roste jak u elit, tak u veřejnosti. Tyto nárůsty jsou však typicky menší než rozdíly pozorované mezi jednotlivými zeměmi.
• Afektivní polarizace: V USA je stav afektivní polarizace popisován až jako "politické sektářství". Některé studie tvrdí, že USA zažily za posledních 40 let největší nárůst afektivní polarizace z 12 sledovaných zemí OECD. Jiné globální srovnání 53 zemí ale ukazuje, že absolutní úrovně afektivní polarizace jsou vyšší například v Turecku, Maďarsku či Keni, zatímco nízké jsou třeba na Filipínách, v Nizozemsku, Belgii či Japonsku. USA se v tomto srovnání nachází spíše uprostřed. Pro mnoho zemí, včetně autoritářských režimů, kvantitativní data stále chybí.

Mapa indexu afektivní polarizace (API): Ukazuje emocionální propast, kterou pociťují příznivci stran vůči své straně oproti stranám ostatním. Pro mnohé země Afriky a Asie nejsou data dostupná. Zdroj: Orhan (2022), data viz Falkenberg et al. (2025), Doplňkový materiál, Obrázek na str. 14.

Důležitým zjištěním je, že vysoká míra afektivní polarizace koreluje s úpadkem demokracie, zatímco vysoká míra ideologické polarizace nikoli.

Co pohání polarizaci ve světě?

Vztah mezi ideologickou a afektivní polarizací je komplexní a liší se země od země. Obecně spolu korelují, ale existují země s vysokou ideologickou polarizací a nízkou nevraživostí (např. Nizozemsko) a naopak země se silnou afektivní polarizací navzdory umírněným hlavním stranám (např. Černá Hora, Srbsko).

Na rozdíly mezi zeměmi mají vliv:

• Politický systém: Výzkum naznačuje, že afektivní polarizace je vyšší v majoritních systémech (kde moc drží jedna strana, např. Francie, Velká Británie) než v konsensuálních systémech (např. Švýcarsko, Nizozemsko). U ideologické polarizace je trend opačný. Změna volebního systému na Novém Zélandu v roce 1993 na poměrný zdvojnásobila měřenou ideologickou polarizaci.
• Socioekonomické faktory: Afektivní polarizace je horší v zemích s vysokou příjmovou nerovností a nezaměstnaností (data z 20 západních demokracií). Naopak země s vysokou příjmovou nerovností (např. USA) mají tendenci mít nižší ideologickou polarizaci veřejnosti než země s nižší nerovností (např. Švédsko).
• Sociální štěpení (etnicita, náboženství): Ačkoli se často předpokládá, že polarizace pramení z etnických či náboženských rozdílů, a političtí lídři tyto linie často využívají (např. v USA, Maďarsku, Turecku), srovnávací studie ukazují, že existence těchto sociálních štěpení sama o sobě nepředurčuje škodlivé formy polarizace. Etnické či náboženské dělení se stává politicky relevantním až tehdy, když si lidé vytvoří sdílenou identitu a organizace (strany, odbory) je začnou reprezentovat a politizovat.

Role médií a internetu: Globální pohled

Často se vina za rostoucí polarizaci svaluje na média a sociální sítě. Důkazy jsou však smíšené a opět výrazně ovlivněné americkým kontextem.

Zpravodajská média

• Politický paralelismus: Západní mediální systémy se liší mírou "politického paralelismu", tedy propojení mezi médii a politickými stranami. Některé země mají nízký paralelismus (např. USA, Velká Británie), jiné vysoký, ale klesající (např. Rakousko, Německo), a další si udržují vysoký paralelismus (např. Itálie, Francie, Řecko).
• Konzumace zpráv: Navzdory obavám z "filtračních bublin" většina lidí v 12 rozvinutých zemích konzumuje převážně centristické a umírněné zprávy, a to online i offline. Nejvíce stranickou konzumaci mají USA. Jak to porovnat se zeměmi s explicitnější politizací médií nebo autoritářskými režimy, není jasné.
• Dopad na polarizaci: Omezené důkazy z USA a Izraele naznačují, že vystavení stranickým médiím posiluje existující postoje a afektivní polarizaci. Měření reálného dopadu je však obtížné. Navíc globální pokles důvěry ve zprávy a nízký zájem o ně vedou k otázkám, jak velkou roli média skutečně hrají.

Internet a sociální média

• Echo chambers vs. propojení: Jedna perspektiva tvrdí, že sociální média podporují polarizaci tím, že umožňují lidem interagovat primárně s ideologicky spřízněnými jedinci (echo chambers). Druhá perspektiva namítá, že interakce na sociálních sítích nejsou primárně politické, konzumace zpráv je často umírněná a interakce napříč skupinami nejsou tak vzácné (i když často toxické). Navíc offline prostředí může být izolovanější než online.
• Experimentální zjištění: Největší terénní experiment na Facebooku (provedený ve spolupráci s Meta, ale omezený na USA) zjistil, že snížení expozice obsahu od stejně smýšlejících zdrojů nemělo měřitelný dopad na afektivní či ideologickou polarizaci. Menší studie však naznačují, že výsledky mohou záviset na zemi: deaktivace Facebooku v USA snížila polarizaci, ale v Bosně a Hercegovině ji naopak zvýšila.
• Algoritmy, AI a regulace: Rostoucí vliv algoritmů doporučujících obsah, AI generovaného obsahu a botů vyvolává obavy z dalšího prohlubování polarizace. Výzkum dopadů algoritmů je v počátcích a výsledky se liší platformu od platformy. Detekce škodlivého obsahu (dezinformací, nenávistných projevů) je navíc závislá na jazyce a kontextu. Zásadní roli hraje také regulace, která se liší země od země a často odráží zájmy dominantních (často amerických) platforem a regulátorů.

Pochopení politické polarizace vyžaduje skutečně globální pohled, který zohledňuje rozmanité kulturní a politické kontexty. Zdroj: Generováno AI.

Cesta vpřed: Potřeba globálnějšího výzkumu a řešení

Současná dominance amerického výzkumu vede k tomu, že většina intervencí proti polarizaci je navržena a testována pro americký kontext (specificky pro snižování afektivní polarizace mezi demokraty a republikány). Aplikovat tato řešení jinde může být neefektivní nebo dokonce kontraproduktivní.

Co je potřeba změnit?

1. Podpora globálního a srovnávacího výzkumu: Je nutné aktivně podporovat a odměňovat výzkum zaměřený na nedostatečně prostudované regiony a srovnávací studie, které identifikují společné i unikátní aspekty polarizace napříč zeměmi. Studie zaměřené pouze na USA by to měly explicitně uvádět.
2. Zajištění přístupu k datům: Rostoucí omezení přístupu k datům ze sociálních médií je vážnou překážkou. Iniciativy jako evropský Akt o digitálních službách (DSA) mají potenciál situaci zlepšit, ale jejich úspěch není zaručen a pro výzkumníky mimo EU zůstanou bariéry. Je třeba bojovat za širší a spravedlivější přístup k datům pro výzkumné účely.
3. Kontextově specifické intervence: Řešení polarizace musí být eticky a prakticky přizpůsobena místnímu kontextu. Nemůžeme předpokládat, že problémy a řešení z USA budou platit všude. Rozhodnutí o implementaci intervencí musí zůstat v rukou místních aktérů a politiků.

Pochopení a řešení politické polarizace je jednou z velkých výzev naší doby. Přijetí skutečně globální perspektivy, která respektuje rozmanitost světa, je pro úspěch naprosto klíčové.

##seznam_reklama##

Další čtení (Zdroje)

• Falkenberg, M., Cinelli, M., Galeazzi, A., et al. (2025). Towards global equity in political polarization research. arXiv preprint. Dostupné na: https://arxiv.org/abs/2504.11090
  • Primární zdroj tohoto článku; přehledová studie shrnující současný stav výzkumu politické polarizace a volající po globálnějším přístupu.
• McCoy, J., Rahman, T., & Somer, M. (2018). Polarization and the Global Crisis of Democracy: Common Patterns, Dynamics, and Pernicious Consequences for Democratic Polities. American Behavioral Scientist, 62(1), 16–42. DOI: 10.1177/0002764218759576
  • Článek diskutující vzorce a důsledky polarizace pro demokracii v globálním kontextu.
• Carothers, T., & O'Donohue, A. (Eds.). (2019). Democracies Divided: The Global Challenge of Political Polarization. Brookings Institution Press. [neplatná adresa URL byla odstraněna]
  • Kniha analyzující politickou polarizaci v různých zemích světa.
• Finkel, E. J., et al. (2020). Political sectarianism in America. Science, 370(6516), 533–536. DOI: 10.1126/science.abe1715
  • Vlivná studie popisující afektivní polarizaci v USA jako formu politického sektářství.
• Orhan, Y. E. (2022). The relationship between affective polarization and democratic backsliding: comparative evidence. Democratization, 29(4), 714–735. DOI: 10.1080/13510347.2021.2008912
  • Srovnávací studie zkoumající vztah mezi afektivní polarizací a úpadkem demokracie v 53 zemích.
• Lorenz-Spreen, P., Oswald, L., Lewandowsky, S., & Hertwig, R. (2022). A systematic review of worldwide causal and correlational evidence on digital media and democracy. Nature Human Behaviour, 7(1), 74–101. DOI: 10.1038/s41562-022-01460-1
  • Systematický přehled důkazů o vlivu digitálních médií na demokracii.
• Nyhan, B., et al. (2023). Like-minded sources on Facebook are prevalent but not polarizing. Nature, 620(7972), 137–144. DOI: 10.1038/s41586-023-06297-w
  • Jedna ze studií z velké spolupráce s Meta, která zkoumala dopady algoritmů a obsahu na Facebooku v USA.