O.S.E.L. - Záhadná čelist z moře u Tchaj-wanu se proměnila v nejlepší fosilii denisovana
 Záhadná čelist z moře u Tchaj-wanu se proměnila v nejlepší fosilii denisovana
V roce 2015 vylovili rybářskou sítí z mořského dna poblíž Peskadorských ostrovů čelist z lidské linie, ze které se nepodařilo vytáhnout DNA. Paleoprotemika ukázala na muže denisovana, který žil asi před 10 až 190 tisíci let. Je to důvod k oslavě, protože jde o nejlepší fosilii denisovana, jakou máme k dispozici.

Čelist denisovana Penghu 1. Kredit: Yousuke Kaifu.
Čelist denisovana Penghu 1. Kredit: Yousuke Kaifu.

Je to fantastický příběh z geopoliticky žhavé části světa. Před desetiletím byla ze dna mělkého oceánu v Tchajwanském průlivu mezi Peskadorskými ostrovy (anglicky Penghu) a Tchaj-wanem vylovena rybářskou sítí společně s dalšími kousky pleistocenní fauny podivuhodná čelist z lidské linie.

 

Takumi Tsutaya. Kredit: SOKENDAI.
Takumi Tsutaya. Kredit: SOKENDAI.

Jmenuje se Penghu 1 a donedávna byla paleontologickou záhadou. Při vylovení z mořského dna do značné míry postrádala kontext a veškeré pokusy o vytažení DNA skončily neúspěchem. Takumi Tsutaya z dánské University of Copenhagen a japonské Graduate University for Advanced Studies (SOKENDAI) a jeho kolegové přicházejí se zásadním průlomem, který udělal z čelisti Penghu 1 nesmírně cennou záležitost.

 

Tsutaya a spol. nepoužili analýzu DNA, nýbrž paleoprotemiku, čili analýzu pravěkých proteinů. Vytáhli proteiny z kosti a ze zubní skloviny čelisti Penghu 1 a prohnali je metodami jako hmotnostní spektrometrie. Po odstranění možných nečistot a podezřelých molekul získali kusy 22 proteinů, které zahrnovaly 2 218 aminokyselin. Na tom už bylo možné udělat fylegenetickou analýzu, která ukázala na – muže denisovana.

 

Peskadorské ostrovy. Kredit: Wing1990hk, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Peskadorské ostrovy. Kredit: Wing1990hk, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Je to bomba. Není tajemstvím, že v tuto chvíli známe méně fosilií denisovanů než prstů na obou rukou, a že jsou velice skromné, což je ještě slabý výraz. Našly se v legendární Denisově jeskyni na Altaji a ve vysokohorské jeskyni Baishiya v Tibetu. Pak existuje jeden poněkud sporný zub z jeskyně v Laosu. Veškeré další stopy po denisovanech jsou v DNA. Hodně denisovanské DNA v sobě mají lidé na Papui-Nové Guinei a původní Austrálci.

 

Čelist Penghu 1 je tím pádem nejúplnějším kusem denisovana, který máme k dispozici. U kosti vytažené sítí z moře je pochopitelně poněkud problematické datování. Stáří Penghu 1 se odhaduje na 10 až 190 tisíc let. Na čelisti je vidět, že denisované měli větší stoličky a masivnější čelist než neandrtálci, s nimiž se evolučně rozešli někdy před 300 až 400 tisíci let.

##seznam_reklama##

 

Laik jen žasne, jak šťastný nález jedné čelisti nakreslí obrázek situace lidské linie na sklonku středního a pozdním pleistocénu. Ukazuje se, že v té době v Eurasii spolu žili neandertálci a tak trochu neotesaní denisované, kteří možná vypadali jako neandertálci, jak jsme si je představovali před mnoha lety.

 

Video: The Ancient Human Species With A Missing Body

 

Literatura

Science Alert 11. 4. 2025.

Science 388: 176–180.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:11.04.2025