My, lidé, se dorozumíváme jazyky a jsme na to pyšní. Pochopitelně nás zajímá, kdy jsme k jazykům přišli. To je ovšem komplikovaná věc, protože jazyky jsou věc kulturní evoluce. Nezanechávají po sobě střepy ani otisky v hlíně, tedy alespoň ne přímo. Po původu jazyků u Homo sapiens musíte pátrat s důvtipem.
Náš druh vznikl podle aktuálních odhadů zhruba před 230 tisíci let, shodou okolností na konci předposlední doby meziledové. Ani to není jednoduché určit, natož pak zjistit, kdy vzniklo používání jazyků. Odhady, kdy k tomu došlo, se divoce liší, podle toho, z čeho vycházejí jejich autoři. Obvykle jde o fosilie nebo kulturní artefakty.
Shigeru Miyagawa z MIT a jeho kolegové zvolili jiný postup. Šli na to velice jednoduše. Předpokládali, že lidské jazyky mají společný původ, což potvrzuje celá řada výzkumů.
Vzhledem k tomu, že každá známá lidská populace používá jazyk, je podle badatelů rozumné se domnívat, že lidé měli jazyk, tedy v lingvistickém smyslu, přinejmenším ve chvíli, kdy se začaly oddělovat populace, které dnes známe.
Miyagawa a spol. analyzovali 15 různých genetických studií populací Homo sapiens za posledních 18 let. Tři z nich byly založené na chromozomu Y, tři se zabývaly mitochondriální DNA a zbývajících 9 zpracovávalo kompletní genomy. Nakonec dospěli k jasnému závěru. Dostupná data ukazují, že první geografické oddělení populace našeho druhu, o němž víme, které se týká Khoisanů, kdysi známých jako Hotentoti a Křováci, proběhlo zhruba před 135 tisíci let.
##seznam_reklama##
Tento údaj sice neprozrazuje, kdy se lidé opravdu začali dorozumívat jazykem, ale představuje nejzazší bod v čase, o němž víme, že už lidé jazyk měli. Miyagawa s kolegy se domnívají, že používání jazyků posléze vedlo k rozvoji moderního lidského chování, které pozorujeme asi před 100 tisíci let, od značek na objektech až po používání okru, především červeného, jako dekorativní barvy.
Video: Shigeru Miyagawa of MIT on what skills students need for an AI future
Literatura