Vesmír nás ohromuje svou rozlehlostí. Nacházíme v něm struktury tak rozlehlé, že naše představivost nevyhnutelně selhává. Hans Bohringer z německého Max-Planck-Institut für Extraterrestrische Physik a jeho spolupracovníci se blýskli objevem nové největší struktury ve známém vesmíru, kterou pojmenovali Quipu, čili Kipu, po uzlovém písmu, které ovládali Inkové a další americké kultury v oblasti And. Superstrukturu Kipu tvoří hlavní vlákno, z něhož odbočují malá postranní vlákna, což opravdu do jisté míry připomíná zmíněné uzlové písmo.
Kipu není žádný střízlík. Objevitelé odhadují, že obsahuje hmotu odpovídající šokujícím 200 biliardám (tisícům bilionů) Sluncí. Astronomové jsou sice zvyklí na velké cifry, ale tohle už dosahuje měřítek, kde se i oni necítí ve své kůži. Kipu kromě své hmoty ohromuje i velikostí, která přesahuje 400 megaparseků, čili 1,3 miliard světelných let.
Vědcům v tomto případě nejde jen o superlativy, které se pěkně vyjímají v encyklopediích. Pochopení vzniku podobných superstruktur i jejich interakcí s okolním vesmírem je významné pro porozumění evoluce galaxií i vývoje celého vesmíru, včetně toho, jak věrné jsou naše kosmologické modely. Badatelé jsou rovněž přesvědčeni, že superstruktury nevydrží věčně. S postupujícím rozpínáním vesmíru se rozpadnou na menší útvary.
Superstruktury jako je Kipu obsahují celé skupiny kup a nadkup galaxií. Jsou tak masivní, že napínají kosmologické modely do krajnosti. Některé superstruktury jsou dokonce tak obrovské, že si s nimi stávající modely nevědí rady. Kipu je teď jejich králem, jako největší známá struktura vesmíru. Bohringer a spol. odhadují, že Kipu a další čtyři superstruktury společně obsahují 45 procent známých kup galaxií, 30 procent galaxií, 25 procent hmoty známého vesmíru a vyplňují 13 procent objemu vesmíru, jak ho známe.
##seznam_reklama##
Ačkoliv jsou superstruktury jako Kipu pro naše chápání velmi abstraktní, ve skutečnosti velmi reálně ovlivňují naše vnímání vesmíru. Například mají vliv na reliktní záření vesmíru (CMB). Nezměrná gravitace superstruktur působí na reliktní záření, když jimi prochází. Jejich gravitace rovněž ovlivňuje naše měření Hubbleovy konstanty, které je klíčové pro pochopení vesmíru, a se kterým stále zápolíme. Také se ukazuje, že superstruktury mohou fungovat jako obrovité gravitační čočky a tím zkreslovat naše pozorování a měření.
Video: Hans Bohringer
Literatura