O.S.E.L. - Jak přežít krize v rozbouřeném světě: Doporučení archeologů
 Jak přežít krize v rozbouřeném světě: Doporučení archeologů
Krize se valí na lidstvo jedna za druhou. Přesto jsme pořád tady. Jak to děláme? Které strategie nejlépe posilují houževnatost lidských společností? Podle Colina Wrena z University of Colorado a jeho kolegů jsou nejlepším receptem na přežití silné sociální vazby, dobrá infrastruktura a plán útěku, pokud je ovšem kam.

Erupce chilského vulkánu Calbuco (2015). Kredit: Aeveraal, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Erupce chilského vulkánu Calbuco (2015). Kredit: Aeveraal, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Svět je v krizi. V dnešní době nám to přijde aktuální, ale není to žádná novinka. Vlastně je možné říct, že lidstvo je v krizi od samotného počátku. Neustále se něco děje. Něco nás ohrožuje. A stále je nutné řešit nějaká rizika. Je ale pravda, že některé krize mohou být opravdu intenzivní, drtivé a náhlé, jako jsou rozsáhlé přírodní katastrofy nebo válečný konflikt.

 

Colin Wren. Kredit: C.Wren.
Colin Wren. Kredit: C.Wren.

Co si v takovém případě počít? Co mají lidé dělat, když se rozpadnou zásobovací řetězce a zdroje se vypaří? Je dobrý nápad usilovně dřít a hromadit potraviny? Anebo se sbalit a utéct? Nebo třeba hledat pomoc u sousedů?

 

Taková rozhodnutí a jejich následky utvářejí resilienci komunity či populace, čili jejich houževnatost, nezlomnost, odolnost ve smyslu vytrvání, překonání a přizpůsobení se katastrofickým změnám. Resilience představuje řešení krizí, jimž čelí lidé za nejrůznějších okolností. Prakticky ji lze vyjádřit jako sumu mnoha rozhodnutí a strategií jednotlivců, které krize postihla.

 

Shrnutí metod přežití krizí. Kredit: Wren et al. (2025), Science Advances.
Shrnutí metod přežití krizí. Kredit: Wren et al. (2025), Science Advances.

Jaká rozhodnutí posilují resilienci komunity? Pozoruhodné doporučení nabízejí archeologové, kteří vidí přehlídku krizí v průběhu věků. Archeolog Colin Wren z University of Colorado a jeho kolegové použili počítačové simulace a zhodnotili efektivitu (úspěšnost versus náklady) použití čtyř běžných strategií resilience, které lidé používali během historie a které hojně využívají i dnes: 1. investice do infrastruktury (cesty, sklady, závlahy), 2. směny v sociální síti (zboží i služeb), 3. přesuny a 4. posílení ekonomiky.

 

Pokud jde o výsledky, Wren je kousavě nekompromisní. Záhy po zahájení výzkumu si s kolegy všimli, že strategie posilování ekonomiky má podstatně horší výsledky než ostatní studované strategie, a to napříč mnoha scénáři krizí. Stručně řečeno, když udeří krize, moc nepomůže pracovat usilovněji, když nejsou zdroje, které by bylo možné získat.

##seznam_reklama##

Přesuny do bezpečnějších oblastí představují vcelku solidní strategii se středně vysokými náklady. Má to ale háček. Musí existovat dostupná bezpečnější území, kam by bylo možné odejít. Směny, při nichž jsou zdroje sdílené v rámci sociálních sítí komunit, fungují velmi dobře, přičemž vlastně představují mix strategií přesunů a investic. Závěry Wrenova týmu rovněž podporují etnografické a archeologické analýzy. V krizích nejlépe fungují silné sociální vazby, dobrá infrastruktura a přesuny v případě nouze, pokud je ovšem kam.

 

Video: Attempting to make agent-based models more applicable to regional settlement models

 

Literatura

Aarhus University 17. 1. 2025.

Science Advances online 17. 1. 2025.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:21.01.2025