Na Ordoské náhorní plošině v severozápadní Číně se rozprostírá poušť Kubuqi, která teď kypí pozoruhodnou aktivitou. V pusté krajině písečných dun vyrůstá mamutí solární farma „Velká solární zeď“ a postupně zaplňuje pouštní krajinu.
Až bude Velká solární zeď hotová, což by mělo být někdy kolem roku 2030, měla by být asi 3 kilometry široká a táhnout se do dálky asi 400 kilometrů.
Proti klasické Velké čínské zdi, které není zase tak daleko, jejíž délka je přes 21 tisíc kilometrů, to není příliš oslnivé. Jak ale lišácky podotýká Maddy Chapmanová na platformě IFL Science, velikost novodobé Velké zdi se odvíjí od spíše od energetického výkonu.
Až bude Velká solární zeď hotová, měla by dodávat asi 100 GW. V současné době jsou instalovány solární panely o výkonu 5,42 GW. Impozantní výkon kompletní solární farmy by měly zajistit miliony solární panelů, které bude ozařovat pouštní Slunce v průměru kolem 3 100 hodin ročně. Velká solární zeď by po dokončení měla generovat dost elektřiny pro celý Peking a jeho okolí, kde žije cca 22 milionů lidí.
Pokud jde o kilowatthodiny elektřiny, Peking v roce 2023 spotřeboval cca 135,8 miliard kWh. Velká solární zeď by po dokončení měla posílat do Pekingu zhruba 180 miliard kWh. Snad to ještě bude stačit. Současná nejvýkonnější solární farma světa, shodou okolností také v Číně, v poušti poblíž ujgurské metropole Urumči, přitom zvládne pouhých 6,09 miliard kWh.
##seznam_reklama##
Čína je dnes také největším producentem emisí skleníkových plynů. V roce 2021 vypustili 10,8 miliard tun oxidu uhličitého. Velká solární zeď by měla množství emisí o něco snížit. V Číně také doufají, že výstavba solární energetiky přispěji k boji proti postupující dezertifikaci krajiny. Na základně dosavadních zkušeností se solárními farmami počítají s tím, že solární panely utlumí přízemní větry, které hýbají pískem, a také zacloní povrch, což by mělo usnadnit uchycování rostlin.
Video: China builds photovoltaic 'Great Wall' in northern desert
Literatura