Jde klonovat všechno?
Bariery klonování postupně padají jedna za druhou. Ještě nedávno například platilo, že koně klonovat nebude možné. Tuto myšlenku v nás živila desítka let neúspěšných snah celé řady prestižních laboratoří.
Posléze Ital Cesare Galli sice vytvořil klon haflinga Prometheu, ale po tomto úspěchu se jemu, ani nikomu jinému, něco podobného zopakovat dlouho nedařilo. Až letos. V dubnu Galli ukázal světu hříbě, které je genetickou kopií šampiona vytrvalostních závodů. Je to klon neplodného valacha.
Stejně jako o koňovi se i o psu soudilo, že klonovat nepůjde. K těmto úvahám sváděl neúspěch Američanů, kteří zhruba před třemi lety získali od jednoho výstředního miliardáře prostředky ve výši 2,3 milionu dolarů za naklonování jeho domácího mazlíčka Missy.
Úkolu se ujalo prestižní pracoviště - veterinární kolej Texaské university. Missy není fena s vynikajícím rodokmenem. Je to míšenec border kolie a sibiřské husky. Její pán ji zachránil před utopením v rybníce. Když bylo Missy třináct let onemocněla a její pán ji tak miloval, že chtěl její věrnou kopii - klon. Projekt řídil expert na klonování Mark Westhusin v laboratořích texaské A&M univerzity. Celý projekt nakonec vyšel dokonce na tři a půl milionu dolarů ale ani po stovkách a stovkách pokusů se Missy naklonovat nepodařilo.
Korejci to dokázali
Psi nadále patří mezi nejobtížněji naklonovatelná zvířata. Vědci uvedli, že z více než tisíce embryí implantovaných celkem 120 náhradním matkám se jim narodila pouze dvě živá štěňata. Jedno z nich navíc po několika dnech zemřelo. Stejný tým, kterému se nyní podařilo klonovat psa, má na svědomí již jedno světové prvenství - minulý rok naklonoval lidské embryo. Členem korejského týmu je také Gerard Schatten z university v Pittsburghu, který tvrdí, že cílem naklonovat psa nebylo klonovat domácího mazlíčka, nýbrž studium kmenových buněk a získání poznatků, které by měly vést k pochopení příčin nemocí, jako je cukrovka, autismus a Alzheimerova choroba.
Snuppi vznikl z jádra buněk, které byly odebrány z ucha psa (samce). Buněčné jádro bylo vloženo do vaječné buňky, která předtím bylo její vlastní jádro odstraněno.
Takto vzniklé "embryo" putovalo do dělohy feny která byla hormonálně synchronizována tak, aby se v ní vložené embryo uhnízdilo a aby zabřezla. Podle vědců byl jeden z největších problémů získání plnohodnotných vajíček a zvládnutí jejich dozrávání (děje se ve zkumavce), ke kterému musí dojít ještě předtím, než je možné jej přenést do dělohy macechy.
Za narozením Snuppiho se skrývá dva a půl letá práce patnáctičlenného kolektivu výzkumníků. Na laboratoř vedenou Woo Suk Hwangem se nakonec přece jen v podobě štěněte Snuppiho usmálo štěstí. Dárcem ušních buněk (nepřesně otcem) Snuppiho se stal pes profesora z místní veterinární fakulty. Nyní se Hwangův tým hodlá pustit do klonování opic. Od opičích klonů si vědci slibují, že tím jak jsou nám lidem příbuznější, že výsledky umožní lepší pochopení lidských chorobných stavů. Vědci doufají v získání praktických, v léčebě využitelných poznatků.
Prameny:
Journal reference: Nature (vol 436, p 641)
Seoul National University