Společnost Polaris Spaceplanes a jejich demonstrační letouny MIRA jsou v dnešní době ostře sledované kvůli vývoji a testování slibného pohonu typu aerospike. Podobných pohonů je celá řada, některé z nich byly testovány již před řadou let. Polaris ale vyvíjejí lineární variantu tohoto pohonu, do které se vkládá řada nadějí. Polaris jsou v této technologii podle všeho nejdále.
V tuto chvíli jde již o legendární záležitost, jak trefně píše Joe Salas na platformě New Atlas. Jsme svědky heroického úsilí společnosti Polaris, které lemují i katastrofy, jako byla ta, o níž jsme na OSLU psali letos v květnu. Teď, jak se zdá, Polaris s lineárním pohonem aerospike konečně uspěli. Zažehli tento typ pohonu aerospike za letu.
Došlo k tomu 29. října (2024) nad Baltským mořem, když Polaris testovali demonstrátor MIRA II na neblaze proslulé základně Peenemünde. Testovací letoun letěl na autopilota po nastavené trase. Poháněly ho čtyři proudové motory na kerosin. Pak došlo k úspěšnému zážehu testovaného motoru AS-1 LOX (liquid oxygen)/kerosene linear aerospike). Motor pracoval tři sekundy a vstoupil do historie jako první motor tohoto typu, který fungoval za letu.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o první test z mnoha, které budou nutné k dokončení vývoje pohonu. Polaris uvádějí k tomuto pohonu a letounu MIRA II o délce 5 metrů a hmotnosti 229 kilogramů, zrychlení 4 m/s2 a tah 900 newtonů. Jen pár hodin před tímto letem dotyčný lineární pohon aerospike úspěšně absolvoval pozemní test na ranveji.
Zmíněný testovací let trval jen asi 3,5 minuty a demonstrátor MIRA II urazil něco přes 10 kilometrů. Let nebyl zcela bez komplikací. Z pohonu AS-1 LOX uniklo něco málo paliva a vznikl malý požár, konstrukce demonstrátoru je ale prý neporušená.
Pohon typu aerospike má zásadní výhodu v tom, že oproti tradičnímu raketovému motoru nemusí být optimalizován pro různé nadmořské výšky, ale obstojně funguje od úrovně mořské hladiny až na oběžnou dráhu. Aerospike byl vynalezen už asi před 70 lety, ale jeho praktické využití stále brzdí technické obtíže, jako je složitá a poměrně těžká konstrukce nebo větší potřeba chlazení.
##seznam_reklama##
NASA a Lockheed Martin spustili v 90tých letech program X-33/VentureStar, jehož cílem bylo vyvinout kosmoplán, který by s jediným typem motoru vyletěl z ranveje na orbitu. Počítali s lineárním pohonem aerospike, stavěli prototyp, ale projekt byl zaříznut v roce 2001 kvůli technologické náročnosti a přílišným finančním nákladům. Polaris navázali tam, kde skončili NASA s Lockheed Martinem. Teď testují demonstrátory MIRA II a identický MIRA III. Po nich přijde na řadu Nova o délce 7-8 metrů a potom už Aurora, plánovaný kosmoplán a hypersonický transportní systém.
Video: POLARIS at Space Tech Expo 2023
Literatura