O.S.E.L. - Jak rychlý je kvantový entanglement? Fyzici jdou na úroveň attosekund
 Jak rychlý je kvantový entanglement? Fyzici jdou na úroveň attosekund
Kvantové jevy obvykle považujeme za okamžité. Srazí se částice a hned jsou kvantově provázané. Fyzici si ale troufají jít do extrémní časové škály kvantových jevů a zkoumat je na úrovni attosekund, kde už tak úplně okamžité nejsou. Sofistikované simulace jsou k dispozici a teď se do toho mohou pustit experimentátoři. Na obzoru jsou zajímavé objevy.

Atom je zasažen laserovým pulsem. Jeden elektron je z atomu vytržen, další elektron je posunut do stavu s vyšší energií. Kredit: ZU Wien.
Atom je zasažen laserovým pulsem. Jeden elektron je z atomu vytržen, další elektron je posunut do stavu s vyšší energií. Kredit: ZU Wien.

Kvantová mechanika popisuje jevy, které se často odehrávají na extrémně krátké časové škále. Ještě nedávno byly takové považované za okamžité. Elektron se pohybuje po orbitě kolem atomového jádra – a v příštím okamžiku je vytržený z orbity zábleskem světla. Dvě částice se srazí – a okamžitě jsou kvantově provázány, entanglovány.

 

Dnešním fyzikům ale narostl hřebínek (v tom nejlepším smyslu slova) a snaží se zkoumat extrémně krátký časový průběh kvantových událostí. Joachim Burgdörfer z TU Wien a jeho kolegové vyvinuli software pro simulaci ultrakrátkých procesů. S jeho pomocí je možné zkoumat kvantový entanglement na škále attosekund.

 

Joachim Burgdörfer. Kredit: TU Wien.
Joachim Burgdörfer. Kredit: TU Wien.

Badatelé simulovali situaci, kdy je atom zasažený extrémně intenzivním vysokofrekvenčním laserovým pulzem. Zásah laserem odtrhne jeden elektron, a pokud je záření dost silné, ovlivní i druhý elektron, který se posune do stavu o vyšší energii. Zároveň jsou tyto dva elektrony entanglované.

Logo. Kredit: TU Wien.
Logo. Kredit: TU Wien.

 

Simulace ukázaly, že při použití vhodného protokolu pro měření, který využije dva různé laserové paprsky, lze dosáhnout situace, kdy je „zrození“ volného elektronu, čili jeho odpálení z atomu, kvantově provázáno s energetickým stavem druhého elektronu, který zůstane v atomu. Z toho podle Burgdörfera vyplývá, že přesný čas „zrození“ volného elektronu není známý, protože se nachází ve kvantové superpozici. Lze říct, že elektron opouští atom v dřívějším a současně i pozdějším časovém bodu. „Skutečný“ čas nelze určit, protože kvantová mechanika se „skutečností“ nepracuje.

 

K určité odpovědi, jak říkají Burgdörfer a spol., se ale lze dopracovat prozkoumání stavu druhého elektronu, který zůstal v atomu. Pokud má tento druhý elektron vyšší energii, pak první elektron odletěl spíše v dřívějším časovém bodu. Když má ale druhý elektron nižší energii, pak první elektron odletěl spíše později, v průměru o 232 attosekund. To je sice téměř okamžitě, ale dnešní fyzika tohle dokáže změřit. Už nestačí říkat, že kvantové jevy jsou okamžité.

##seznam_reklama##

 

Jak říká Burgdörferova kolegyně Iva Březinová, elektron jen tak nevyskočí z atomu. Je to vlastně vlna, která se rozlije z atomu, a to nějakou dobu trvá. Podle Březinové přesně v této fázi dochází k entanglementu, a důsledky pak můžeme měřit pozorováním obou zúčastněných elektronů. Jak se zdá, vstupujeme do éry měření kvantových procesů.

 

Video: Zeptosecond Science Beyond Attosecond Physics

 

Literatura

TU Wien 22. 10. 2024.

Physical Review Letters 133: 163201.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:25.10.2024