Autoři studie na podporu geoinženýringu zmiňují, že Země je v takzvaném bodě zlomu a nebo už je hodně blízko něj. Mají tím na mysli, že oteplování planety se může už jen zhoršovat. Zmiňují snahy snahy najít východisko pomocí lapačů oxidu uhličitého i chlazení planety pomocí aerosolů. Podobně, jako to umí vulkány pumpováním oxidu siřičitého do atmosféry.
Žel se u zpočátku slibného zmíněného oxidu ukázala být jeho tendence k tvorbě kyseliny sírové. Ke zhoršování ozonové díry a skrápění země kyselými dešti. Nejspíš i proto se klimainženýři vrací k myšlence využití nanodiamantů. Ta jako první napadla před devíti lety americké vědce z Harvardu. Ani v nynějším týmu nejsou žádní nýmandi. Myšlenku záchrany planety prostřednictvím diamantů Američanům nyní pomohli rozpracovat švýcarští klimatologové z prestižní ETH Zurich.
Co tedy multi-institucionální devíti členný kolektiv nyní zkoumal a k jakému závěru dospěl?
Na výkonných počítačích klimatologové vylepšovali stratosféru sedmi kandidátními látkami: kalcitem, diamanty, hliníkem, karbidem křemíku (známým také jako karborundum), oxidem siřičitým a dvěma modifikacemi oxidu titaničitého (anatas a rutil). Jak asi už tušíte, tak vítězem jejich modelování se stal diamantový prach. Nejlepší volbou se ukázal být pro svou nedostižnou odrazivost, nenáchylnost ke shlukování (schopnost zůstat ve vzduchu rozumnou dobu) a chemickou inertnost (bez tendence dát vznik chemicky reaktivním dešťům).
##seznam_reklama##
Závěr
Varianta vylepšení stratosféry o diamanty velikosti 150 nm by během 45 let měla Zemi ochladit o 1,6 °C. Přetrvávající nejistoty související s absorpčními a rozptylovými vlastnostmi navrhují klimatologové dořešit výzkumem aglomeračních procesů v turbulentních brázdách letadel.
Oslí poznámka
Už jen nějak vyrobit potřebných pět milionů tun diamantového prachu v ceně zhruba 200 miliard dolarů a máme to v kapse!
Literatura
S. Vattioni et al, Microphysical Interactions Determine the Effectiveness of Solar Radiation Modification via Stratospheric Solid Particle Injection, Geophysical Research Letters (2024). DOI: 10.1029/2024GL110575