O.S.E.L. - Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
 Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Klimatologové spolu s meteorology přicházejí se staronovou verzí záchrany planety. V nejnovějším čísle odborného časopisu pro geofyziky švýcarsko americký tým zvažuje ochlazovat Zemi vylepšováním stratosféry.

Britská imperiální koruna je poseta 2 868 diamanty, včetně slavného 105,6 karátového Koh-i-Noor. Těch by na pokus s ochlazením klimatu bylo potřeba 23 674 242 4242. Kredit: Volné dílo.
Britská imperiální koruna je poseta 2 868 diamanty, včetně slavného 105,6 karátového Koh-i-Noor. Těch by na pokus s ochlazením klimatu bylo potřeba 23 674 242 4242. Kredit: Wikipedia, volné dílo.

Autoři studie na podporu geoinženýringu zmiňují, že Země je v takzvaném bodě zlomu a nebo už je hodně blízko něj. Mají tím na mysli, že oteplování planety se může už jen zhoršovat. Zmiňují snahy snahy najít východisko pomocí lapačů oxidu uhličitého i chlazení planety pomocí aerosolů. Podobně, jako to umí vulkány pumpováním oxidu siřičitého do atmosféry.

Žel se u zpočátku slibného zmíněného oxidu ukázala být jeho tendence k tvorbě kyseliny sírové. Ke zhoršování ozonové díry a skrápění země kyselými dešti. Nejspíš i proto se klimainženýři vrací k myšlence využití nanodiamantů. Ta jako první napadla před devíti lety americké vědce z Harvardu. Ani v nynějším týmu nejsou žádní nýmandi. Myšlenku záchrany planety prostřednictvím diamantů Američanům nyní pomohli rozpracovat švýcarští klimatologové z prestižní ETH Zurich.

 

Co tedy multi-institucionální devíti členný kolektiv nyní zkoumal a k jakému závěru dospěl?

Na výkonných počítačích klimatologové vylepšovali stratosféru sedmi kandidátními látkami: kalcitem, diamanty, hliníkem, karbidem křemíku (známým také jako karborundum), oxidem siřičitým a dvěma modifikacemi oxidu titaničitého (anatas a rutil). Jak asi už tušíte, tak vítězem jejich modelování se stal diamantový prach. Nejlepší volbou se ukázal být pro svou nedostižnou odrazivost, nenáchylnost ke shlukování (schopnost zůstat ve vzduchu rozumnou dobu) a chemickou inertnost (bez tendence dát vznik chemicky reaktivním dešťům).

##seznam_reklama##

Závěr

Varianta vylepšení stratosféry o diamanty velikosti 150 nm by během 45 let měla Zemi ochladit o 1,6 °C. Přetrvávající nejistoty související s absorpčními a rozptylovými vlastnostmi navrhují klimatologové dořešit výzkumem aglomeračních procesů v turbulentních brázdách letadel.

 


Oslí poznámka

Už jen nějak vyrobit potřebných pět milionů tun diamantového prachu v ceně zhruba 200 miliard dolarů a máme to v kapse!

 

Literatura

S. Vattioni et al, Microphysical Interactions Determine the Effectiveness of Solar Radiation Modification via Stratospheric Solid Particle Injection, Geophysical Research Letters (2024). DOI: 10.1029/2024GL110575


Autor: Josef Pazdera
Datum:20.10.2024