Tři měsíce po katastrofě v jihovýchodní Asii začal prof. Bahlburg s geologem Robertem Weissem pátrat v Indii a Keni po příčinách obrovské síly přílivové vlny. Tsunami jsou pro vědce stále ještě velkou hádankou. I kdyby vyjasnili, jak smrtící vlny vznikají a jak se pohybují přes moře, tak jsou to všechno jen hrubé aproximace. „Všechny dosavadní počítačové modely totiž pracují jen s čistou vodou“, řekl Bahlburg.
U indického Pondicherry (Bengálský záliv, 200 km jižně od Madrasu) a poblíž keňského Malindi (Indický oceán) vědci zkoumají pobřeží a zjišťují druh usazenin a jak daleko byly vodou uneseny. „U Pondicherry stouplo moře asi o tři a půl metru. A 20 až 30% přílivu je pravděpodobně ze splavenin“, řekl Bahlburg. "Tsunami jsou tak strašně rychlá, že při přijímání usazenin v moři spotřebují relativně malé množství energie. Ale jakmile vlna dosáhne pobřeží, je ničivá síla vody, díky s sebou přinesených splavenin, značně zesílena", objasňuje Bahlburg smysl tohoto výzkumu. Nebezpečí, které přinese tsunami, se však dá pouze odhadnout, i když zohledníme množství a způsob transportovaných usazenin. Hraje v tom roli ještě mnoho dalších proměnných: morfologie pobřeží, stejně jako typ a velikost splavenin, protože při transportu se může velké množství energie ztratit. Nebo naopak usazeniny na pláži umožní pohyb a sílu vlny ještě rozvinout. U indického Pondicherry vnikla vlna téměř bez překážky přes ploché pobřeží do vnitrozemí. Příčně navrstvený křemičitý písek od světlejšího po tmavší ukázal, že v proudící vodě vznikla až 15cm usazenina a voda měla ještě dostatečnou sílu, aby nejdříve odnesla staré usazeniny a nové tam uložila. V Pondicherry se voda dostala téměř 600 m od pobřeží, naproti tomu u Malindi v Keni díky strmějšímu pobřeží pouze 25 m.
Získané poznatky budou nyní sloužit jako kalibrační data numerických modelů, které Bahlburg a Weiss vyvíjí už 6 let. Jejich původní podnět nesouvisel s deskovou tektonikou, která byla příčinou tsunami, ale se vznikem vln po dopadu meteoritů, jako např. vznik velkého impaktního kráteru Chicxulub v severní části Yucatánského poloostrova (Mexický záliv) před 65 milióny let. Podle některých vědců je odpovědný za vyhynutí dinosaurů na přelomu druhohor a třetihor.
"Našimi modely se snažíme dokázat, co se stalo.“ Nyní se zaměřili na výzkum prosincového tsunami v jihovýchodní Asii. "My simulujeme tsunami, jak tehdy mohlo vzniknout a zkoumáme, zda výsledky souhlasí se skutečně nalezenými usazeninami. Události v minulosti lze také přenést na dnešek. Po katastrofě v prosinci obdržely naše výzkumy další rozměr, neboť naše simulace může být použita také na tsunami, které je vyvoláno zemětřesením nebo podmořskými sesuvy", zdůvodňuje Bahlburg aktuálnost svých výzkumů.
Do konce roku 2005 mají být empirická data zapracována do numerických modelů. "Obdržíme takový model, který může být přizpůsoben místní skutečnosti", vysvětluje Bahlburg. "Člověk nikdy nebude moci tsunami zabránit, ale my můžeme přispět k tomu, aby předpovědi pobřežní hlídky byly reálné a aby mohly lépe varovat", řekl geolog.
Prameny:
https://portale.web.de/Schlagzeilen/Erdbeben/msg/5771553/
https://www.uni-muenster.de/Rektorat/muz/2005/2-3.html
https://www.ctv.ca/generic/WebSpecials/tsunami_map/flash/tsunami_map.html
https://www.ian.cz/detart_fr.php?id=930