Boj s dezinformacemi jde ztuha. Mnozí se domnívají, že jde o debatu či diskuzi a snaží se čelit přívalu výmyslů klidnými, racionálními argumenty. Když to nefunguje, což nefunguje, propadají depresím, že lidstvo je ztraceno, že se s tím už nedá nic dělat.
Například v nešťastném Irsku, které je poslední dobou terčem mnoha podobných operací, se před pár lety odehrála brutální kampaň odpůrců očkování, která, bohužel, byla nejprve velmi efektivní. Tvrdě manipulativní kampaň cílila na životně důležité očkování proti lidskému papilomaviru (HPV).
Výsledkem byl dramatický pokles očkování proti viru HPV z 85 na zhruba 50 procent během pouhých dvou let. V budoucnu by to mohlo znamenat řadu mrtvých, především žen, protože virus HPV je hlavní příčinou rakoviny děložního hrdla a vyvolává i řadu dalších nádorů můžu i žen v částech těla spojených se sexuálním stykem.
Oficiální irská organizace Irish Health Service Executive (IHSE) se nejprve pokusila čelit tomuto neblahému vývoji protikampaní, která byla založená na logice a faktech. Jak se ale dalo čekat, její účinek byl mizivý. Problém nevyřešili, spíše celou situaci dále zhoršili, protože odpůrci očkování byli o to víc na koni.
Jsou ale i jiné možnosti. Itziar Castello-Molinová z Bayes Business School na City St George's University of London a její spolupracovníci naléhavě doporučují nechat stranou fakta, přinejmenším zpočátku, a nasadit proti manipulativním výlevům emoce. Skutečné příběhy skutečných lidí.
Badatelé uvádějí jako příklad Lauru Brennanovou v terminálním stádiu rakoviny děložního krčku, jejíž vědecky informované, ale současně emotivně silně nabité posty na sociálních sítích od roku 2017 zlepšovaly situaci. Odvážně čelila agresivní rétorice odpůrců očkování a dokázala pootočit přízeň veřejného mínění ve prospěch očkování. Zemřela v roce 2019, ve svých 26 letech a autor tohoto textu by se vsadil, že s pocitem dobře vykonané práce.
Stinnou stránkou tohoto přístupu je, že dotyčné osoby, jejichž příběhy se dávají všanc za dobrou věc, musí počítat s tím, že budou čelit tvrdým útokům. Musí být jako skála. Hybatelé kampaní proti očkování jsou obvykle v těchto věcech zdatní a vědí, jakou sílu mají emoce. Proto se často snaží zlomit vůli těch, jejichž příběhy pomáhají, a odradit je za každou cenu od veřejného vystupování, včetně používání zavrženíhodných metod.
Analýza Castello-Molinové a spol. upozorňuje na zásadní význam emoční inteligence v boji s „fake news.“ Spoléhat se na strohá fakta a emočně neutrální vědu, jak se už mnohokrát ukázalo, nestačí. Lidské mozky jsou ale ve skutečnosti emoční počítače. Proklatě dobře si pamatujeme, jak jsme se cítili, mnohem lépe než si pamatujeme nějaké statistiky, grafy nebo obrázky.
##seznam_reklama##
S vědou a vědci bývá problém v tom, že vědecká inteligence příliš nekoreluje s emoční inteligencí. Někdy se ale šťastnou shodou okolností sejde emoční erudice s vědeckou zkušeností a velkým odhodláním. Příběhy jako ten Laury Brennanové fungují coby „emoční baterie.“ Mohou dodávat energii kampaním na podporu očkování a řady dalších věcí. V tomto konkrétním případě se Brennanové, s odbornou podporou IHSE, která též pomohla věci, povedlo vytáhnout míru očkování proti viru HPV v Irsku zpátky na zhruba 74 procent.
Video: Laura Brennan - A Tribute
Literatura