Kryptozoologie je zvláštní druh lidského konání. Snaží se vás bez jakýchkoli hmatatelných důkazů přesvědčit, že v jezeře Loch Ness žije druhohorní ještěr, že se Himálajem prohání velký primát yetti nebo že písky mongolských pouští hostí obřího červa. Možná se to někomu dobře čte, ale vědy v tom mnoho nebývá. Argumentovat ve prospěch kryptozoologie objevem latimérie podivné či saoly je stejně hloupé, jako žít v představě, že když soused vyhrál první ve sportce, tak na nás zákonitě čeká podobná porce milionů. Teď vyšla studie, která možná nalije kryptozoologům aspoň na moment optimismu do žil. Ale skutečně jen do chvíle, než dočtou interpretaci jedné skalní malby z Kalahari, kterou představil ve vědeckém časopise PLoS ONE paleontolog Julien Benoit z jihoafrické University of Witwatersrand.
Někdy mezi lety 1821 a 1835 namalovali kalaharští Sanové na pískovcový útes vzrušující bitevní scénu, pro kterou se ujalo označení panel Rohatého hada. Mezi válečníky s kopími a známými zvířaty zobrazili tajemného tvora s kly, dlouhým, zakřiveným tělem a puntíkovanou kůží. V moudrých knihách o současné fauně bychom po podobném živočichovi marně pátrali. Paleontolog Julien Benoit navrhl, že by Rohatý had mohl zobrazovat dávno vyhynulého dicynodonta.
„Narazil jsem na knihu od Stowa a Bleeka o skalním umění Sanů, a když jsem uviděl jejich krásnou reprodukci toho zvířete s kly, okamžitě mě napadlo, že by to klidně mohl být dicynodont,“ říká Benoit. „Ale potřeboval jsem vidět malbu na vlastní oči. Když jsem ji našel, nezklamala!“
Dicynodonti byli předchůdci savců, ale vypadali spíše jako plazi s dobře vyvinutými zobáky a kly. Žili na Zemi s nejstaršími dinosaury a vyhynuli asi před 200 miliony let. Tedy dlouho předtím, než je Sanové – nebo kdokoli jiný – mohli zahlédnout. Jak by se dicynodont ocitl na dvě století staré malbě Sanů? Benoit upozorňuje, že povodí řeky Karoo, kde se malba Rohatého hada nachází, proslulo množstvím dobře zachovaných zkamenělin, včetně dicynodontů. Sanové jsou známí tím, že na svých malbách zobrazují to, co vidí kolem sebe. K malbě Rohatého hada je tedy mohla inspirovat dobře zachovalá a odkrytá fosilie dicynodonta. Namalovaný živočich má zcela jistě kly a puntíky na jeho těle mohou odkazovat na hrbolatou kůži zvířete, která se může na některých fosiliích dochovat.
O tom, že Sanové takové fosilie znali, svědčí nálezy sanských nástrojů v místech s odkrytými zkamenělinami dicynodontů a to relativně nedaleko od skaliska s panelem Rohatého hada. Pokud má Benoit pravdu, mohou se přepisovat vědecké prameny týkající se objevu dicynodontů, protože malba Rohatého hada vznikla nejpozději v roce 1835. Sanové by tak o deset let předběhli slavného britského paleontologa a zoologa Richarda Owena, který první dicynodonty popsal až v roce 1845.
„Má studie dokládá, že první obyvatelé jižní Afriky, lovecko-sběračská populace Sanů, objevili fosilie, interpretovali je a integrovali do svého skalního umění a systému víry," dodává ke své studii Benoit.
Sanové jsou známí velmi dobrými znalostmi moderní i prehistorické zvířeny a také tím, že současnou i vyhynulou faunu začlenili do svého chápání světa. Sanské mýty zmiňují velké tvory, kteří se kdysi toulali po jižní Africe a pak zmizeli. Dicynodont mohl být zobrazen právě proto, že vyhynul.
##seznam_reklama##
„Během obřadů zacílených na přivolání deště se Sanové dostávají do stavu transu. Jsou přesvědčeni, že pak vstoupí do říše mrtvých, aby tam chytili „dešťová zvířata“ a přivedli tak déšť zpátky do světa živých. Tím, že si vybrali dicynodonta, o kterém věděli, že vyhynul, pravděpodobně doufali, že tento dešťový živočich má nějakou zvýšenou schopnost přecházet mezi světy živých a mrtvých," dodává Benoit. Podle něj můžeme vyloučit možnost, že malba záhadného Rohatého hada vznikla jako výplod fantazie, protože Sanové nemalovali imaginární věci.
Pramen: Benoit, J. (2024). A possible later stone age painting of a dicynodont (Synapsida) from the South African Karoo. PloS one, 19(9), e0309908.
Video: Polish Turtle Dragon || Lisowicia