Obecně lze říci, že bohatství koresponduje se zdravím, korelace má však řadu podob, kdy závislost není zdaleka tak jednoznačná. Rozsáhlý výzkum v této souvislosti se zaměřil na děti z Dánska, Estonska a Portugalska. Analyzována byla především náchylnost ke kardiovaskulárním chorobám (na základě krevních odběrů), výzkumu bylo podrobeno asi 3 000 dětí ve věku mezi 9 a 15 lety.

Zvětšit obrázek

Přejídání se stává životním stylem nižších vrstev obyvatel.

A výsledek?
V Dánsku platilo, že děti rodičů s vyšším vzděláním a vyšším příjmem byly také zdravější.  Epidemiologové z University of Bristol, která studii prováděla, byli však překvapeni, když v Estonsku a Portugalsku zjistili opak.
Předložený výklad říká, že tento paradox nastává v zemích, které teprve nedávno zbohatly nebo se právě nacházejí ve fázi hospodářského vzestupu. Bohatší a vzdělaní lidé zde hodně pracují, používají automobily, přejídají se, stravují se opulentně v restauracích a nevěnují příliš času pohybu. Ve stabilizovaných ekonomikách, jejichž příkladem v průzkumu bylo Dánsko, už nic z toho neplatí, není třeba bohatnout způsobem, při kterém si člověk ničí zdraví. Přejídání se naopak stává životním stylem nižších vrstev (typicky třeba v USA). Trend zaznamenaná v Estonsku a Portugalsku by brzy mohl skutečně masově zasáhnout také expandující ekonomiky Indie a Číny...

Pramen: https://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7712

Poznámky:
- Záleží na tom, že analyzovány byly děti z určitých rodin? Jak by to dopadlo v případě dospělých?
- Jak by takový výzkum dopadl v Česku? Nasnadě by bylo zařadit nás do jedné skupiny s rozvíjejícími se, dosud však relativně chudými ekonomikami typu Estonska a Portugalska. Soudím ale, že zde se všichni přecpáváme bůčkem, řízkem a pivem ve vzácné harmonii, ať už jsme sociálně situováni jakkoliv. Nakonec - alespoň něco ze života máme.
- Dánsko, Portugalsko a Estonsko se od sebe budou odlišovat nejspíš ještě celou řadou dalších faktorů. Byla třeba zohledněna konzumace alkoholu? (ta nejspíš nějak také souvisí se sociálním statutem)
- Zásadní námitka je však následující. Něco jiného je vykazovat náchylnost k určité chorobě a pak skutečně zemřít. Velmi účinnou prevencí proti infarktu je kupodivu právě úspěch a vysoká pozice ve společenské hierarchii. To, že infarkt postihuje přednostně manažery, je pověra. Tlustý ředitel-kuřák má v daném věku menší pravděpodobnost infarktu než hubený vrátný, a to bez ohledu na hladiny cholesterolu. Je prostě lepší být bohatý, úspěšný - a jakoby nádavkem navíc i zdravý. Podrobněji viz https://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B29997A53FB5F0A1C1256E970048C3A1