Američané nepřistáli na Měsíci, virus SARS-CoV2 neexistuje, vakcíny proti covidu jsou plné mikroskopických čipů a vlády celého světa nám desetiletí tají, že se mezi námi pohybují mimozemšťané. O konspirační teorie, v nichž se nějaká skupina (miliardáři, Židé, tajné služby atd.) spikla proti zbytku světa, aby ho ovládla nebo vyhubila, popřípadě jedno po druhém obojí, není dneska nouze.
Podle průzkumů věří aspoň jedné konspirační teorii polovina Američanů. K nejpopulárnějším patří kromě té o fingovaném přistání na Měsíci také teorie o tom, že J. F. Kennedyho nechala zavraždit americká zpravodajská služba CIA nebo že útok na newyorské obchodní centrum zorganizovala americká vláda. K „lahůdkám“ patří teorie o placaté Zemi nebo o „chemtrails“ – tedy o tom, že kondenzační stopy za letadly jsou ve skutečnosti postřiky, které mají za úkol zredukovat přemnožené obyvatelstvo planety, aby se tu následně snáze žilo několika extrémním boháčům. (Jen tak mimochodem, na kom by pak asi vydělávali?).
Vymluvit zaťatému vyznavači konspirací jeho bludy je zhusta marná snaha. Víra v konspirační teorie mu kromě pocitu bezpečí dodává i pocit nadřazenosti, protože „on ví, jak to ve skutečnosti je,“ a ostatní jsou „tupé stádo ovcí“.
Není pochyb o tom, že existence vyznavačů konspiračních teorií společnosti jako celku neprospívá. Pokud se mezi lidmi rozšíří názor, že je vakcína proti covidu zabije, kdežto covid samotný nikoli, je to problém a nikoli jen pro poblouzněné odpůrce očkování. Čím méně je populace proočkovaná, tím víc se v ní nákaza šíří, tím víc je nemocných, kteří jsou na nemocenské, případně na jednotce intenzivní péče nebo v márnici. A to všechno něco stojí.
Umělá inteligence na první pohled nevypadá jako účinná zbraň proti konspiračním teoriím, protože se s její pomocí dají vyrábět velmi přesvědčivé dezinformace, deepfakes. Tým vedený psychologem Thomasem Castellem z American University ve Washingtonu se úspěšně pokusil nasadit umělou inteligenci, konkrétně GPT-4 Turbo, proti vyznavačům konspiračních teorií.
Vědci vyšli z faktu, že když se někdo pokusí diskutovat s vyznavačem konspiračních teorií, je zahrnut vodopádem argumentů, jež jsou sice pochybné kvality, ale je jich tolik, že je normální člověk nedokáže dost rychle vyhodnotit a reagovat na ně v klidu.
Tato rétorická technika se označuje jako Gish gallop podle kreacionisty Duana Tolberta Gishe, který měl ve zvyku své odpůrce jednoduše „zahltit“ svými argumenty.
Castello a jeho spolupracovníci chtěli zjistit, jestli se tak nechá zahltit umělá inteligence schopná ve zlomku sekundy nacházet obrovské množství informací. Výsledky jejich snažení lze nalézt ve vědeckém časopise Science.
Castello a spol. získali ke spolupráci více než 2000 dobrovolníků, kteří věřili v aspoň jednu konspirační teorii. Tyto lidi pak nechali krátce konverzovat s umělou inteligencí, která byla trénovaná v získávání informací a také znala průběh spousty internetových diskusí. Dobrovolníci prezentovali umělé inteligenci svou oblíbenou teorii se všemi svými argumenty a také uvedli, jak moc jsou si touto teorií jistí. Umělá inteligence jejich „důkazy“ vyvracela argumenty podloženými tvrdými fakty.
Po absolvování takového krátkého pohovoru klesla důvěra dobrovolníků v jejich konspirační teorii v průměru o 20 %. To je na krátký pohovor celkem úctyhodný výsledek. Zvláště když se tento posun udržel v myslích konspirátorů minimálně dva měsíce.
Úspěch „debunkbota“, jak Castello této umělé inteligenci přezdívá, přičítají odborníci kromě faktické argumentace také skutečnosti, že umělá inteligence udrží po celou dobu diskuse s konspirátorem zdvořilý tón. To živý „de-konspirátor“ obvykle nezvládne, protože mu z absurdity argumentů konspirátora „rupnou nervy“. Ale někteří odborníci poukazují i na fakt, že umělá inteligence je velmi zdatný manipulátor.
##seznam_reklama##
Máme tedy k dispozici účinnou metodu pro vyvracení konspiračních teorií? Těžko říci. Je nepravděpodobné, že by konspirátor sám od sebe vyhledával konverzace, kde by se střetával s názory, jež jsou mu cizí. Naopak, hledá kontakty ve své „informační bublině“, kde se mu dostává potvrzení jeho bludů. Můžeme jen doufat, že takovou konverzaci budou vyhledávat aspoň lidé, kteří si chtějí ověřit nová fakta. Tím se snad dá poněkud zbrzdit rozrůstání řad konspirátorů, což je ku prospěchu nás všech – dokonce i samotných konspirátorů. Společnost, která se pomalu ale jistě mění v dav blouznivců, před sebou nemá zrovna světlé perspektivy.