V roce 66 vzplála v nedávno zřízené římské provincii Judea dlouho doutnající nespokojenost. V Jeruzalémě vypuklo židovské povstání proti Římu, které je dnes známé jako první židovská válka. Tehdejší židovští militantní extrémisté zélóti se na počátku povstání lstí zmocnili významné pevnosti Masada na východním okraji Judské pouště, asi 3 kilometry od jižního cípu Mrtvého moře. Zmasakrovali římskou posádku a pevnost používali ve stylu loupeživých fanatiků k vraždění a drancování v širokém okolí.
Povstání skončilo neslavně, hlavně kvůli tragické nejednotnosti a krvavým bojům mezi jednotlivými židovskými frakcemi. Nakonec ho potlačily římské legie. První židovská válka oficiálně skončila dobytím Jeruzalému a zničením Druhého chrámu v roce 70, ale Římané pak ještě dobývali izolované pevnosti, v nichž se bránili povstalci. Poslední z těchto pevností byla Masada, která padla v roce 73 nebo 74.
Podle historických pramenů, což je v podstatě pouze Flavius Iosephus, autor Války židovské, přitáhla k Masadě 10. legie (Legio X Fretensis), která měla pevnost obléhat několik let. Legionáři nakonec postavili masivní násep, díky němuž pronikli do pevnosti, kde nalezli zélóty s jejich rodinami mrtvé. Asi tisícovka lidí v Masadě spáchala hromadnou sebevraždu. Osud pevnosti Masada se stal důležitou součástí židovské historie.
Moderní izraelští archeologové výzkumného institutu Sonia & Marco Nadler Institute of Archaeology na Tel Aviv University si na tento příběh posvítili a vyzbrojeni moderními technologiemi včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování analyzovali římské obležení Masady a vodní systémy, které se tam nacházejí. Guy Stiebel a jeho kolegové dospěli k převratnému závěru. Široce rozšířená představa, že Římané obléhali Masadu několik let, je pravděpodobně nesmysl. Obléhání trvalo sotva pár týdnů.
Badatelé získali spoustu údajů. Shodou okolností se Masada nachází ve vyprahlé pustině, která je přívětivá k archeologickým nálezům a stopám dávné minulosti. Není náhodou, že se právě u Masady našel nejlépe zachovalý římský obléhací systém světa. Stiebel s kolegy vyšli ze známých údajů o možnostech a rychlosti práce římských legionářů, a z toho, že se na obléhání Masady podílelo asi 6 až 8 tisíc legionářů.
Dospěli k závěru, že celý obléhací systém, včetně 8 legionářských táborů a přes 2 metry vysoké kamenné zdi, která obklopuje Masadu, legionáři postavili asi tak za 2 týdny. Pak vybudovali násep, zahájili čelní útok na bránu pevnosti a pronikli do pevnosti, kde již byli všichni až na pár výjimek mrtví. Celé to bylo hotové za pár týdnů. Ve prospěch krátkého dobývání Masady mluví i to, že se odehrávalo v nehostinné krajině s nepřátelsky naladěným obyvatelstvem. Římský velitel, generál Lucius Flavius Silva, by byl blázen, kdyby se nesnažil dobýt Masadu co nejrychleji.
##seznam_reklama##
Stiebel a spol. samozřejmě vědí, že našlapují po velice tenkém ledu. Obrana Masady je heroickým mýtem, součástí DNA moderního Izraele. Aby to bylo ještě horší, právě délka obrany pevnosti před římskými ničemy je zásadní součástí narativu Masady. Proto badatelé raději jedním dechem dodávají, že jejich objev nijak nesnižuje význam samotné historické události, tedy boje o pevnost Masada. Výzkum pokračuje ve velkém stylu a historická překvapení mohou pokračovat.
Video: A glimpse of Masada
Video: "There is something new under the sun” Recent finds from Masada – Dr. Guy Stiebel
Literatura