O.S.E.L. - Znovunalezení bludných balvanů dovezených z Ostravy do Brna v roce 1882
 Znovunalezení bludných balvanů dovezených z Ostravy do Brna v roce 1882
V roce 1882 přivezl Alexander Makowsky ze Svinova (dnes městská část Ostravy) do Brna 11 bludných balvanů, které byly umístěny v parku u Německé vysoké školy technické. Po roce 1945 se jejich stopa ztrácí. Historie bludných balvanů přivezených do Brna je na dalších více než 60 let zapomenuta. Je to však příběh s dobrým koncem, neboť všech 11 bludných balvanů se v Brně zachovalo. „Bloudění“ bludných balvanů, jak tato historie ukazuje, nemusí být omezeno pouze na dobu ledovou.

Alexander Makowsky. Internetová Encyklopedie města Brna (www.encyklopedie.brna.cz).
Alexander Makowsky. Internetová Encyklopedie města Brna (www.encyklopedie.brna.cz).

V západní části bývalého rakouského Slezska se jako jeden z prvních badatelů bludnými balvany zabýval již v roce 1866 Alexander Makowsky (*17. 12. 1833 Svitavy ; † 30. 11. 1908 Brno). Makowsky byl všestranně zaměřen. Vedle geologie a mineralogie se zabýval botanikou, paleontologií a archeologií. Byl např. u objevu paleolitického hrobu ve Francouzské ulici v Brně, z něhož v roce 1891 mimo jiné vyzvedl figurku muže z mamutoviny. Ve Slezsku se vedle bludných balvanů zabýval sopkami Nízkého Jeseníku.

 

V roce 1882 Makowsky popsal hojný výskyt bludných balvanů ve Svinově (německé jméno obce bylo Schönbrunn), kde se bludné balvany nacházely poblíž soutoku Odry a Opavy. Podle Makowskeho byly používány při stavbě železničního náspu. Většinou se jednalo o hrubozrnné nebo jemnozrnné granity načervenalého zbarvení. Méně se tam vyskytovaly balvany z jemnozrnné ruly a kvarcitu. Makowsky popsal typický zaoblený tvar bludných balvanů a jejich rýhy. 11 bludných balvanů o celkové váze takřka 5000 kg, z nichž největší měl 1300 kg, nechal po železnici dopravit ze Svinova do Brna (167 km).

 

V Brně z bludných balvanů vznikla skupina v městském parku před budovou Německé vysoké školy technické. Na této škole založené v roce 1849 Makowsky působil jako profesor geologie a mineralogie a v letech 1878-1879 jako rektor. O bludných balvanech v okolí Opavy a Svinova podal Makowsky zprávu v časopise přírodovědeckého spolku v Brně. Popsal transport 11 bludných balvanů ze Svinova do Brna a jejich umístění v městském parku před budovou technické vysoké školy.

Zpráva Alexandra Makowskeho o transportu 11 bludných balvanů o váze 5000 kg (největší balvan 1 300 kg) ze Svinova do Brna a jejich umístění v městském parku před budovou vysoké školy technické (Erratische Blöcke, Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn, XXI. Band – 1. Heft. 1882, str. 77, Brno 1883).
Zpráva Alexandra Makowskeho o transportu 11 bludných balvanů o váze 5000 kg (největší balvan 1 300 kg) ze Svinova do Brna a jejich umístění v městském parku před budovou vysoké školy technické (Erratische Blöcke, Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn, XXI. Band – 1. Heft. 1882, str. 77, Brno 1883).
Komenského nám. v Brně. Vlevo budova bývalé Německé vysoké školy technické, před níž se v letech 1882-1945 bludné balvany nacházely. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Komenského nám. v Brně. Vlevo budova bývalé Německé vysoké školy technické, před níž se v letech 1882-1945 bludné balvany nacházely. Foto: A. Uhlíř, 2006.

Po zániku Německé vysoké školy technické v roce 1945 připadla její budova Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Historie bludných balvanů upadla v zapomnění. Zmizely i bludné balvany.

 

Skupina čtyř bludných balvanů se nacházela u Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na ulici Kotlářská, avšak nebyla dávána nijak do souvislosti s Makowskym. V roce 2009 poskytl prof. Rudolf Musil rozhovor univerzitnímu časopisu. Podle prof. Musila se bludné balvany do areálu přírodovědecké fakulty dostaly za první republiky a o jejich původu se nic bližšího nevědělo. Záhadou byl český nápis, který se nehodil k letopočtu 1882. Generace studentů se u bludných balvanů fotily se svými profesory. Na fakultě ale nebyl nikdo, kdo by něco o tom, jak se tam bludné balvany dostaly, věděl.

 

Autorovi bylo z vlastivědné publikace o dějinách Svinova vydané v roce 1926 známo, že ze Svinova byly nějaké bludné balvany do Brna odvezeny a umístěny v parku před německou technikou. V Archivu města Brna se podařilo nalézt informace o tom, co se s bludnými balvany před bývalou německou technikou stalo. Po roce 1945 byla skupina bludných balvanů rozdělena na dvě části. Sedm balvanů je u Fakulty stavební VUT na ul. Veveří 95.

 

Bludné balvany u Fakulty stavební VUT v Brně, Veveří 95. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Bludné balvany u Fakulty stavební VUT v Brně, Veveří 95. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Bludné balvany u Fakulty stavební VUT v Brně, Veveří 95. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Bludné balvany u Fakulty stavební VUT v Brně, Veveří 95. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Bludné balvany u Fakulty stavební VUT v Brně, Veveří 95. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Bludné balvany u Fakulty stavební VUT v Brně, Veveří 95. Foto: A. Uhlíř, 2006.
Hromada balvanů, v níž jsou 4 bludné balvany přivezené do Brna v roce 1882. Geopark v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně na ulici Kotlářská 2. Foto: A. Uhlíř, 2021.
Hromada balvanů, v níž jsou 4 bludné balvany přivezené do Brna v roce 1882. Geopark v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně na ulici Kotlářská 2. Foto: A. Uhlíř, 2021.

Čtyři bludné balvany jsou v hromadě 12 různých balvanů v Geoparku v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na ulici Kotlářská 2. Nahoře je bludný balvan vážící 1370 kg s nápisem Eratické balvany Svinov 1882. To bude největší bludný balvan, u něhož Makowsky uvádí 1300 kg.

##seznam_reklama##

 

Zatímco 7 bludných balvanů u stavební fakulty na ulici Veveří si lze prohlédnout, hromada kamenů u přírodovědecké fakulty na ulici Kotlářská, v níž jsou 4 zbývající bludné balvany, je pokryta břečťanem. Je vidět pouze nápis na největším kameni.

Hromada balvanů, v níž jsou 4 bludné balvany přivezené do Brna v roce 1882. Geopark v areálu v Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně na ulici Kotlářská 2. Foto: A. Uhlíř, 2021
Hromada balvanů, v níž jsou 4 bludné balvany přivezené do Brna v roce 1882. Geopark v areálu v Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně na ulici Kotlářská 2. Foto: A. Uhlíř, 2021
Nápis „Eratické balvany Svinov 1882“ na největším bludném balvanu v Geoparku. Foto: A. Uhlíř, 2021.
Nápis „Eratické balvany Svinov 1882“ na největším bludném balvanu v Geoparku. Foto: A. Uhlíř, 2021.

Prof. Rudolf Musil zemřel v roce 2022. Od autora se celou historii Makowskeho bludných balvanů ještě stačil dovědět a na oplátku mu poslal jednu ze svých publikací. Je skvělé, že se všechny Makowskym do Brna přivezené bludné balvany dochovaly, byť na jiných místech. Nelze se ale ubránit zamyšlení nad pomíjivostí mnohých věcí, nad tím, jak poměrně brzy věci známé odcházejí do zapomnění. Alexander Makowsky bydlel v Brně na Údolní 25 a v roce 1905 se stal čestným občanem Brna. Na Ústředním hřbitově města Brna měl čestný hrob, který byl po roce 1918 z čestných hrobů vyřazen a Makowskeho hrob zrušen.

 

Literatura

KUDELA, J.: 1926 Svinov – Paměti starobylé slezské obce. Slezská Grafia, str. 13, Opava 1926.

MAKOWSKY, A.: Ueber erratische Blöcke, Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn, IV. Band 1865, str.. 67-73, Brno 1866.

MAKOWSKY, A.: Erratische Blöcke, Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn, XXI. Band – 1. Heft. 1882, str.. 76-77, Brno 1883.

MUSIL, R. & POVOLNÝ, D.: Bludné balvany si našly cestu až do Brna, Zprávy z MUNI, Masarykova univerzita (www.em.muni.cz) z 28. 12. 2009, Brno 2009. dostupné ZDE.

UHLÍŘ, A.: Bludné balvany ze Svinova, Svinovský hlasatel Léto 2021, str. 9-10, Ostrava 2021.

UHLÍŘ, A.: Die Geschichte von 11 Findlingen, die im Jahre 1882 von Svinov (heute ein westlicher Teil der Stadt Ostrava, Tschechische Republik) nach Brno transportiert wurden, Geschiebekunde aktuell 40 (2), str. 45-48, Hamburg/Greifswald 2024.

dostupné ZDE.

 

Ostatní zdroje:

Článek Makowsky, Alexander (1833-1908), Naturwissenschaftler, Österreichisches Biographisches Lexikon, www.biographien.ac.at.

Článek Prof. PhDr. Alexander Makowsky, Internetová encyklopedie dějin Brna, www.encyklopedie.brna.cz.


Autor: Aleš Uhlíř
Datum:05.09.2024