Zmiňovat nebezpečí azbestu by vzhledem k všeobecnému povědomí bylo nošení dříví do lesa. Těžko bychom hledali řemeslníka, který by si nenasazoval speciální masku, pokud s ním má co do činění. S jehličkami azbestu si buňky našich plic nevědí rady a hrozba rakoviny je vysoká. Co ale v případě takového mastku? Asi se shodneme, že není maminky, která by mletou formou mastku skrytou pod názvem pudr se nesnažila chránit zadeček svého robátka před opruzením. Kdo někdy takové proceduře přihlížel, musel si všimnout, že se při tom práší horem spodem a zabránit prachovým titěrnostem, abychom je při tom nevdechovali, se prakticky nedá.
Co je mastek zač?
Všem nám ze školních let utkvěla v paměti alespoň část posloupnosti slov: mastek, sůl, kalcit, kazivec, apatit, živec, křemen, topas, korund, diamant. Mohsova desetistupňová stupnice tvrdosti vyjadřuje, čím lze do čeho rýpat. O škodlivosti nevypovídá nic.
Pokud se tak jako já, prostřednictvím ChatGPT zeptáte umělé inteligence zda „Je mastek škodlivý?“ Nejspíš se vám také dostane odpověďi: „Mastek není obecně považován za škodlivý, pokud je konzumován v rozumném množství. Mastek je přírodní olej získávaný z košíčkovitých kapradin a je běžně používán jako ingredience v potravinách a kosmetických výrobcích. Nicméně nadměrná konzumace mastku může způsobit trávicí potíže nebo alergické reakce u některých lidí. Je vždy důležité dodržovat doporučené dávky a konzultovat s lékařem nebo odborníkem, pokud máte obavy ohledně konzumace mastku.“
Stará dobrá Wikina se ukazuje být rozumnější. Poučí, že mastku se dostalo českého jména podle toho, že je na omak mastný, že se mu říká i talek, steatit a také klouzek. Že jde o jednoklonný minerál s chemickým vzorcem Mg3Si4O10(OH)2. Že je chemicky velmi odolný a navíc žáruvzdorný. Kromě slévárenství a sklářství se s ním můžeme setkat u levných šperků. Že jako plnidlo je součástí kvalitních papírů, barev, gum, mýdel, asfaltu, leštidel,… Nechybí ale ani krátká zmínka o jeho možné nebezpečnosti.
Pokud do svého pátrání zahrneme jeden z nejstarších lékařských časopisů Lancet, (konkrétně jeho mutaci The Lancet Oncology), tak v jeho nejnovějším čísle najdeme článek, pod nímž je podepsáno 29 autorů z 13 zemí. Na mastku nic pěkného neshledali. Asi tím nejhorším zjištěním je, že jde o soubornou studii zahrnující jak výsledky pokusů na potkanech, tak statistiku prokazující zvýšení míry rakoviny vaječníků u žen, které si pudrem z mastku zasypávaly své genitálie. A jako přídavek i výsledky pokusů na lidských buňkách pěstovaných v kulturách. Závěry rozhodně nejsou příznivé a nejspíš i proto Světová zdravotnická organizace prostřednictvím své agentury pro rakovinu označila mastek za „pro člověka pravděpodobně karcinogenní“.
V rámci objektivity nutno dodat, že bitva o míru nebezpečnosti ještě neskončila. Především právníci zastupující výrobce se opírají o fakt, že minerál mastek se často vyskytuje spolu s azbestem a tudíž nelze zcela vyloučit, že v některých studiích se mohlo jednat o efekt připadající na vrub kontaminaci. A také, že jedna velká studie z roku 2020 nepotvrdila souvislost u žen pudrujících si ohambí s rakovinou vaječníků. Když to shrneme, tak optimisté v tomto sporu jsou názoru, že by rakovinotvorné zvrhávání buněk nutně nemuselo být zásluhou mastku a že varování WHO nemá ve stávajících poznatcích potřebnou oporu. Že jen konstatuje, že látka má potenciál způsobit rakovinu, za určitých podmínek a že ty podmínky nespecifikuje.
Nám pesimistům se ale vtírá otázka, zda čirou náhodou odborníci kosmetického gigantu Johnson & Johnson, honosícího se vědecky podloženými inovacemi, neví ještě něco, co ani WHO neví? Proč by jinak koncern souhlasil se zaplacením 700 milionů dolarů za urovnání obvinění, že uvedl zákazníky v omyl ohledně bezpečnosti svých práškových produktů na bázi mastku? A proč by zisk přinášející produkty s mastkem již před čtyřmi roky stahoval z trhu? Říká se, že chytrému napověz. Není náhodou takovou nápovědí nynější varování z International Agency for Research on Cancer?
Zajímalo nás, zda nějaké upozornění, že jde o látku s velkou pravděpodobností schopnou způsobovat rakovinu, najdeme také na stránkách institucí bdících nad naším domácím zdravím. Je pravdou, že pudry a kosmetika nejsou léky, ale přece jen - jde o batolata, zdraví maminek a naší příští generaci... Na stránkách ministerstva zdravotnictví, ani stránkách SUKL, jsme ale upozornění na přípravky s mastkem, nenašli. Jen zmínku, že mastek je součástí tobolek a prášků celé řady léků.
##seznam_reklama##
Autor tohoto článku se kloní k názoru, že ze setkání s jakýmkoliv nadrobno rozemletým minerálem, nemůže být dobrodiním pro žádnou z buněk našeho těla. Nejen tedy ty v plicním epitelu, ale i ty v glomerulech ledvin a stejně tak třeba i buňky imunitního aparátu, jejichž enzymatický aparát je vybaven ke skartaci škodlivého biologického materiálu. Ne na rozpouštění hornin! Takový faul se na jejich náladě nutně musí podepsat. Proto, až si třeba na Heurece budete z přípravků vybírat, zvažte, zda ty nejoblíbenější a co do hodnocení okupující ty nejvyšší příčky, jsou pro vás také těmi pravými. Zda by nebylo rozumnější kliknout na nějaký „obyčejný“, jehož základem není mastek, ale třeba prachobyčejný škrob. K němu se sice bakterie nebudou chovat tak inertně jako k mastku a ošetření bude potřeba provádět častěji, nicméně pokud zrovna nepatříte k alergikům na rýži, kromě zdraví svého a svých blízkých, budete šetřit i peněženku. A když už jsme u toho strašení, zpozorněte pokud u produktů v přiložených letáčcích se v tom malém písmu objeví „akrylonitril“. Ale o tom až zase příště.
Literatura
Leslie T Stayner et al, Carcinogenicity of talc and acrylonitrile, The Lancet Oncology (2024). DOI: 10.1016/S1470-2045(24)00384-X