O.S.E.L. - Neandertálská DNA má prsty v autismu
 Neandertálská DNA má prsty v autismu
Naši předci měli pletky s neandertálci a mělo to následky. Evropské a asijské populace mají v genomu asi 2 procenta neandertálské DNA, včetně úseků, které ovlivňují expresi genů v mozkových buňkách. Některé úseky souvisejí se zvýšeným rizikem autismu, a také epilepsie, která bývá s autismem těsně spjtatá.

Neandertálec. Kredit: Wikimedia Commons, Werner Ustorf, CC BY-SA 4.0.
Neandertálec. Kredit: Wikimedia Commons, Werner Ustorf, CC BY-SA 4.0.

Jak by řekl cynický biolog, reprodukčně izolační mechanismy mezi našimi předky a neandertálci, což byli naši velice blízcí příbuzní, asi moc nefungovaly. Dlouho se považovalo za nepravděpodobné, že by se lidé křížili s neandertálci, a pak se situace úplně otočila. Lovci sekvencí zjistili, že se v průběhu historie, nejspíše více než jednou, do lidské DNA přimíchala pořádná porce neandertálské DNA.

 


Emily Casanova. Kredit: Loyola University New Orleans.
Emily Casanova. Kredit: Loyola University New Orleans.

Lidé evropských a asijských populací nesou ve svém genomu asi 2 procenta neandertálské DNA. Naši předci ji získali při frivolních událostech mezidruhového křížení, k nimž došlo krátce poté, co anatomicky moderní lidé vyšli ven z Afriky.

 

Zatím stále objevujeme, co všechno to mohlo způsobit a které naše znaky nesou stopy po neandertálském původu. Takových věcí je podle všeho mnoho a ne vždy je to pro nás příjemné. Na vlastní kůži to pocítil tým amerických odborníků, který nedávno zjistil, že DNA pocházející od neandertálců zřejmě těsně souvisí s poruchami autistického spektra.

 

Jinak řečeno, lidé, kteří mají ve svém rodokmenu dávné neandertálce, musejí častěji čelit autismu. Emily Casanovová a její kolegové z Loyola University v New Orleans v rámci výzkumu analyzovali DNA celkem 3 442 lidí, s autismem i bez této diagnózy.

 

Logo. Kredit: Loyola University New Orleans.
Logo. Kredit: Loyola University New Orleans.

Vystopovali 25 specifických polymorfismů, tedy změn jednotlivých písmen DNA (SNP, single nucleotide polymorphism), které ovlivňují expresi genů v mozkových buňkách. V některých případech souvisely polymorfismy také s epilepsií, která se často vyskytuje u pacientů společně autismem.

 

Jak se zdá, přímo nezáleží na množství neandertálské DNA, kterou mají lidé v genomu. Rozhodující jsou konkrétní malé části sekvencí neandertálského původu, které nesou klíčovou informaci. Ty rozhodují, jestli má někdo autismus anebo nikoliv.

##seznam_reklama##

 

Vše nasvědčuje tomu, že nás románek s neandertálci opravdu poznamenal. Autismus je jedním z důsledků, k nimž to vedlo. V budoucnu to bude zajímavé důkladně prostudovat a zjistit, jak se neandertálské geny zapsaly do naší fyziologie. Je to poprvé, kdy se někomu povedlo prokázat, že sekvence pocházející od neandertálců hrají významnou roli v rozvoji autismu.

 

Video: Autism, Genetics, Tissues, and New Discoveries | With Dr. Emily Casanova

 

Literatura

Science Alert 18. 6. 2024.

Molecular Psychiatry online 17. 5. 2024.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:19.06.2024