O.S.E.L. - Pohřbí nová pozorování rivala temné hmoty, modifikovanou dynamiku MOND?
 Pohřbí nová pozorování rivala temné hmoty, modifikovanou dynamiku MOND?
Modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) se déle než čtyři desetiletí pokouší zaujmout místo životaschopné alternativy standardního kosmologického modelu s temnou hmotou. V poslední době ale dochází k vývoji, který je pro MOND spíše studenou sprchou. Temná hmota je sice stále temná, ale vesmír vysvětluje obstojně.

Cassini u Saturnu. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons.
Cassini u Saturnu. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons.

Jak jistě všichni tuší, temná hmota není o mnoho blíž k objasnění než včera ani než před 10 lety. V této souvislosti nepřekvapí, že se najdou vědci, kterým temná hmota moc nevoní a snaží se najít alternativní vysvětlení. Mezi rivaly teorie s temnou hmotou zaujímá přední postavení modifikovaná newtonovská dynamika (MOND), kterou v roce 1983 navrhl izraelský fyzik Mordehai Milgrom.

 

Idranil Banik. Kredit: University of St Andrews.
Idranil Banik. Kredit: University of St Andrews.

MOND v podstatě upravuje Newtonovy pohybové zákony tak, aby odpovídaly chování vesmírných objektů, k jehož vysvětlení je jinak nutná temná hmota. Po celou dobu své existence MOND více či méně úspěšně bojuje o pozici v blízkosti fyzikálního mainstreamu. Jak ale uvádějí fyzici Indranil Banik z University of St Andrews a Harry Desmond z University of Portsmouth na platformě The Conversation, výzkumy z poslední doby představují pro MOND špatné zprávy.

 

Harry Desmond. Kredit: University of Portsmouth.
Harry Desmond. Kredit: University of Portsmouth.

MOND se v některých ohledech chová jako teorie s temnou hmotou. Jak tedy zjistit, zda MOND opravdu reálně funguje? Podle badatelů je klíčem, že MOND mění chování gravitace pouze při nízkých zrychleních, nikoli v určité vzdálenosti od objektu. Výhoda je v tom, že by mělo být možné pozorovat působení MOND nejen v rámci tisíců světelných let napříč galaxií, ale také v mnohem menším měřítku, například v rámci Sluneční soustavy.

 

Pěknou příležitost ověřit, zda ve Sluneční soustavě nepůsobí MOND, nabídla data legendární mise Cassini. Tato sonda obíhala mezi lety 2004 a 2017 kolem Saturnu a umožnila detailně sledovat pohyb tohoto plynného obra. Navzdory značnému úsilí zahrnout do zpracování dat nejrůznější vlivy z okolního vesmíru se ukázalo, že Newtonovy pohybové zákony fungují pro Saturn skvěle a že tam není žádná anomálie, která by ukazovala na MOND.

 

MOND selhala i ve výzkumu dvojhvězd, v nichž hvězdy obíhají daleko od sebe, ve vzdálenosti několika tisíc AU. Modifikovaná dynamika předpovídá, že by se hvězdy v takové dvojhvězdě měly pohybovat asi o 20 procent rychleji, než jak uvádějí Newtonovy pohybové zákony. Nedávná velmi detailní studie to ale přesvědčivě vyloučila. Ani uvedené dvojhvězdy nehrají podle not MOND. Další výzkumný tým testoval MOND s využitím pohybu malých těles na periferii Sluneční soustavy. Opět to pro MOND nedopadlo dobře.

##seznam_reklama##

 

Vyloženě tragické je to pro MOND v měřítku přesahujícím galaxie. Vůbec si neporadí s dynamikou v kupách galaxií. Jak se zdá, v centrální části kupy MOND poskytuje příliš málo gravitace, zatímco na periferii kupy galaxií MOND nabízí naopak příliš mnoho gravitace. Jak říkají Banik s Desmondem, standardní kosmologický model s temnou hmotou sice není perfektní, ale MOND čelí tolika potížím, že přinejmenším pro Banika a Desmonda nepředstavuje životaschopnou alternativu temné hmoty.

 

Video: Strong constraints on weak gravity from Gaia DR3 wide binaries

 

Video: HUGE blow for alternate theory of gravity MOND

 

Literatura

The Conversation 9. 5. 2024.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:13.05.2024