O.S.E.L. - Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci
 Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci
Data emeritního vesmírného infrateleskopu Spitzer opět prokázala, jak nesmírně mohou být užitečná. Posloužila k důmyslnému dokladu vázané rotace u exoplanety LHS 3844b, která jednou za 11 hodin oběhne svého červeného trpaslíka. Gravitační síly ji přinutily, aby byla ke hvězdě natočená stále stejnou stranou.

Přízračný svět LHS 3844b. Kredit: 	NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC), Wikimedia Commons.
Přízračný svět LHS 3844b. Kredit: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC), Wikimedia Commons.

Ve Sluneční soustavě známe případy, kdy je obíhající těleso ve vázané rotaci s velkým tělesem, které obíhá. Rotační perioda obíhajícího tělesa odpovídá jeho orbitální periodě. Jednoduše řečeno, obíhající těleso je v takovém případě přivrácené k velkému tělesu stále stejnou stranou. Jde o důsledek působení gravitačních sil v takové soustavě. Vlastně to známe všichni velmi dobře. Vykřičeným příkladem takového tělesa je náš Měsíc.

 

Vázaná rotace Měsíce se Zemí. Kredit: Smurrayinchester, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Vázaná rotace Měsíce se Zemí. Kredit: Smurrayinchester, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Lovci exoplanet sázejí na to, že některé cizí planety, které jsme našli, jsou ve vázané rotaci se svojí hvězdou. Jenomže ačkoliv to tak na zběžný pohled nevypadá, ve skutečnosti je velice obtížné takovou věc potvrdit. Vypovídá o tom třeba napínavá historie výzkumu planety Merkur, kterou pozemští vědci dlouho podezřívali, že je ve vázané rotaci se Sluncem. Až v roce 1965 vyšlo najevo, že se Merkur vzhledem ke Slunci pomalu otáčí, jednou za 59 dní.

 

Spitzerův infrateleskop. Kredit: NASA/JPL-Caltech, Wikimedia Commons.
Spitzerův infrateleskop. Kredit: NASA/JPL-Caltech, Wikimedia Commons.

Týmu astronomů a astrofyziků se nedávno podařilo potvrdit vázanou rotaci exoplanety LHS 3844b díky unikátnímu přístupu. LHS 3844b, formálně pojmenovaná Kua'kua, je superzemě o poloměru 1,32 Země v souhvězdí Indiána, vzdálená od nás 48,5 světelných let. Hvězdu, tedy červeného trpaslíka oběhne za pouhých 11 hodin, takže je to velmi žhavý svět, jeden z podezřelých, pokud jde o vázanou rotaci.

 

Xintong Lyuová z Peking University a její kolegové použili k ověření rotace planety LHS 3844b data z pozorování dnes již vysloužilého vesmírného infrateleskopu Spitzer. Měřili množství záření hvězdy odraženého od této planety, díky čemuž mohli spočítat teplotu na povrchu planety. Když to udělali v různých bodech oběžné dráhy planety LHS 3844b, získali věrohodný doklad, že jedna strana planety je mnohem chladnější.

##seznam_reklama##

 

Je to elegantní důkaz a také je to průlom. Spolehlivě potvrzená superzemě ve vázané rotaci se hvězdou naznačuje, že takových planet bude v Mléčné dráze mnoho. Je to nepochybně pozoruhodná zpráva, ale výzkum tím nekončí, spíše naopak. Světům s vázanou rotací moc nerozumíme, nemáme s nimi zkušenost. Část odborníků počítá s tím, že na hranici věčného dne a věčné noci by na takových světech mohly být podmínky k životu. Každopádně se musíme dozvědět víc.

 

Video: LHS 3844b exoplanet

 

Literatura

Phys.org 3. 4. 2024.

Astrophysical Journal 964: 152.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:05.04.2024