Jaké to bylo, když někam dorazili první zemědělci, přinášející „blahobyt“ neolitu? Rozhostila se idylka a šťastní lovci a sběrači vítali příchozí s otevřenou náručí? Podle nového výzkumu kosterních pozůstatků v Dánsku ani omylem. DNA nelže a v tomto případě odhalila doslova genocidu na počátku neolitu ve Skandinávii.
Mezinárodní tým odborníků uskutečnil rozsáhlý výzkum, orientovaný především na dávné genomy, díky němuž mohli vědci zhodnotit důsledky migrace neolitických populací. Vyplynulo z něj, že za posledních zhruba 8 tisíc let, se na území dnešního Dánska odehrály dvě zásadní populační změny.
K první z nich došlo asi před 5 900 lety, když do Dánska dorazili první zemědělci. Během pár generací došlo k úplné likvidaci populací lovců a sběračů, kteří do té doby v této oblasti žili.
Jak uvádí Anne Birgitte Nielsenová, vedoucí laboratoře Radiocarbon Dating Laboratory na švédské Lund University, tento scénář se dramaticky liší od původních představ, podle nichž šlo o poklidný a mírumilovný přechod k zemědělství.
Byl to masakr. Neolitičtí lidé neměli lepší a určitě ani šťastnější život než lovci a sběrači. Rozhodně mnohem více trpěli nemocemi, což se ukázalo jako mocná zbraň. Zásadní výhodou neolitiků ale byl jejich počet. Lovci a sběrači neměli šanci. Zemědělci je převálcovali kvantitou. Kromě vraždění se na konci původních populací v Dánsku nepochybně podepsaly nemoci. Bylo to vlastně úplně stejné jako s indiány, jen bez pušek, střelného prachu a železnice.
Vítězní zemědělci se ale neradovali příliš dlouho. Po zhruba tisíciletí, asi před 4 850 došlo na druhou zásadní populační změnu, když do Dánska dorazili z oblasti dnešní Ukrajiny a jižního Ruska pastevci jámové kultury (Yamnaya culture), vybavení koni a vozy, kteří zmasakrovali první zemědělce v Dánsku. Opět došlo na zbraně i patogeny. Genom těchto lidí, tedy neolitických populací původem od Černého moře, dodnes v Dánech naprosto převažuje. Po lovcích a sběračích, stejně jako po první vlně zemědělců nezůstalo v dánské DNA prakticky nic.
##seznam_reklama##
Pokud jde o další oblasti Skandinávie, jako je třeba Švédsko, podle Neilsenové sice nemáme k dispozici tolik prehistorické DNA, ale z toho, co máme, je možné vyčíst, že to tam nejspíš bylo stejné. Příchod prvních zemědělců, stejně jako vlna nomádů od Černého moře, neproběhly s večírky na uvítanou, ale jako genocida. Zabíjeli příchozí a zabíjely nemoci, které tito lidé přinesli. Náš druh je prostě takový.
Video: Yamnaya Culture Ethnicity Estimate | Genetic profile of Proto-Indo-European
Literatura