O.S.E.L. - První 3D tištěná lidská mozková tkáň roste jako živá
 První 3D tištěná lidská mozková tkáň roste jako živá
Američtí tkáňoví inženýři vyvinuli nový postup 3D tisku mozkové tkáně, kterým lze vytvořit živou, rostoucí a funkční tkáň s propojenými neurony. Je to skvělý a dostupný model pro studium vývoje mozku i mnoha různých neurologických a psychiatrických poruch, nemluvě o testování léků.

3D tištěná mozková tkáň, která roste. Kredit: Yan et al. (2024), Cell Stem Cell/UW-Madison.
3D tištěná mozková tkáň, která roste. Kredit: Yan et al. (2024), Cell Stem Cell/UW-Madison.

Laboratorní lidské tkáně a organoidy jsou velmi užitečné pro výzkum i pro praktické využití v medicíně, od testování nových léků a léčebných postupů až po léčbu šitou na míru konkrétním pacientům. S některými orgány je to ale obtížnější než s jinými. Nikoliv nečekaně je pro tkáňové inženýry výzvou především mozek. Je nutné zajistit propojení neuronů a mozková tkáň jako taková potřebuje komplexní a přitom křehkou architekturu.

 

Su-Chun Zhang. Kredit: UW-Madison.
Su-Chun Zhang. Kredit: UW-Madison.

Su-Chun Zhang z University of Wisconsin–Madison (UW-Madison) a jeho kolegové to nedávno zvládli. Vyvinuli nový postup pro 3D tisk mozkové tkáně, která roste jako živá a funguje jako opravdová mozková tkáň. V takto vytištěné tkáni dojde v průběhu týdnů k funkčnímu propojení neuronů.

 

Jak si pochvaluje Zhang, takový laboratorní mozek by mohl být úspěšným modelem pro výzkum mozkových buněk a jejich komunikace, která hraje ve fungování mozkové tkáně stěžejní roli. Podle Zhanga by to mohlo posunout biologii neurálních kmenových buněk, poznání vývoje mozku i pochopení patologie u řady neurologických a psychiatrických poruch. 3D tištěnou mozkovou tkáň bude možné použít k výzkumu Downova syndromu nebo třeba Alzheimera.

 

Logo. Kredit: UW-Madison.
Logo. Kredit: UW-Madison.

Badatelé vytvořili vrstvenou neurální tkáň, ve které neurální kmenové buňky dozrají do „dospělých“ buněk a vytvářejí propojení, tedy synapse, v rámci vrstev i napříč vrstvami. Pokud jde o matrici, která udržuje potřebný tvar 3D tištěné tkáně, Zhang a spol. zvolili jako bioinkoust hydrogel z fibrinogenu a trombinu, tedy proteinů, které se podílejí na srážení krve.

 

Takový materiál je biokompatibilní s neurálními buňkami. Samotný fibrinový gel je ale tak viskózní, že by ho prakticky nebylo možné tisknout. Proto ho smíchali s hydrogelem založeným na kyselině hyaluronové. V této směsi ve zdraví přežije velký počet neurálních kmenových buněk, které následně vytvoří mozkovou tkáň.

##seznam_reklama##

 

Vědci podotýkají, že tento přístup nabízí větší přesnost, pokud jde o umístění jednotlivých typů buněk a jejich uspořádání ve výsledné tkáni, než dnes již klasické mozkové organoidy anebo dřívější typy 3D tištěných mozkových tkání. Podstatnou výhodou je i to, že uvedená metoda 3D tisku mozkové tkáně nevyžaduje ultraspeciální vybavení či postupy pěstování buněk a je tím pádem přístupná pro velký počet laboratoří.

 

Video: Reconstruction of Neural Circuit by Human Neurons with Su-Chun Zhang - Breaking News in Stem Cells

 

Literatura

New Atlas 4. 2. 2024.

Cell Stem Cell online 1. 2. 2024.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:06.02.2024