Olivia King s kolegou Matthew Stimsonem pátrali po stopách živočichů a místo toho našli neznámou rostlinu. Kredit: St. Mary’s University

Na objevu prapodivné rostliny je zvláštní snad úplně všechno. Tak třeba to, že výzkumníci v regionu Atlantická Kanada pátrali po stopách živočichů. Místo toho se na ně usmála štěstěna v podobě fosilizované rostliny. Exempláře z lomu Norton se ukázaly být dobře zachovány a dohromady poskytly trojrozměrnou stavbu, z níž se dá vyčíst, že se rostlina nepodobá ničemu z moderní vegetace.

Model stromu Sanfordiacaulis se zjednodušenou strukturou větvení pro snadnější představu stavby koruny, která mohla mít až 30 metrů krychlových. Osoby ve stínu stromu pochopitelně postávat v té době ještě nemohly. Umělec je doplnil jen jako měřítko. Kredit: Tim Stonesifer

Po 350 milionech let se o rostlině dozvídáme, že měla převelice dlouhé listy tvořící korunu na poměry stromů neobvykle hustou. Rozprostírala se přes pět metrů. Rovněž kmen tohoto listnáče je zvláštní. Nebyl dřevnatý, v průměru měl pouhých 16 centimetrů a byl kroucený.

Možná vás při pohledu na obrázek napadlo, že se rostlina podobá palmě. Jenže takové přirovnání kulhá na obě nohy. Jednak palmy vznikly až o nějakých 300 milionů let později a pak palmám, stejně jako kapradinám, vyrůstají listy na vrcholu, směřují vzhůru a hlavně jich je málo. Na této rostlině jde o hustý vzor spirálovitého větvení, přičemž listy tvoří něco jako obří chomáč. Hodně to připomíná stromy, jak je kreslí umělci do leporel a knížek pro nejmenší.

Pravdou je, že první nález této rostliny je starý už sedm let. Zpočátku ale šlo jen o malou část, na níž se toho moc vyčíst nedalo. Teprve až další čtyři exempláře nalezené ve stejné lokalitě vydaly svědectví, jak rostlina vypadala a jaké místo v hierarchii tehdejšího pralesa zastávala. Její parketou bylo nižší střední patro. Nejspíš proto oplývala tak bohatým listovím, které jí dovolovalo využívat zbytkové světlo prošlé korunami velikánů.

##seznam_reklama##

Sanfordiacaulis densifolia, jak zní celé jméno rostliny, je dokladem zvláštní a jedinečné formy života. Ačkoli šlo o organismus, který se dějinami Země jen mihl, je dokladem evolučního experimentování a diverzifikace. A také jakýmsi kukátkem umožňujícím představu jak vypadal „les“ v době velmi teplého klimatu karbonu - éry paleozoika (postaru prvohor) a za časů kolonizace souše rostlinami.

Literatura

Robert A. Gastaldo, et al.: Enigmatic fossil plants with three-dimensional, arborescent-growth architecture from the earliest Carboniferous of New Brunswick, Canada. Current Biology, February 02, 2024