Je úsměvné, jak se v dnešní době připisují snad úplně všechny negativní jevy, současné i dávno minulé, na vrub oteplování. Někdy nepochybně oprávněně, jindy moc ne. Každopádně by mohlo být osvěžující si připomenout, že i chladné počasí je pěkný prevít, a když na to přijde, tak i bezostyšný zabiják.
Mezinárodní tým geovědců prostudoval vrtná jádra odebraná ze dna Tarentského zálivu na „podrážce“ Itálie, odečetl z nich vývoj klimatu v době Římské říše a tyto údaje porovnal s historickými záznamy. Ukázalo se, že existuje těsná spojitost mezi vlnami chladného počasí a pandemiemi, které v té době sužovaly Římskou říši.
Karin Zonneveldová z Universität Bremen a její spolupracovníci v uvedených vzorcích prostudovali sedimenty vytvořené říčními nánosy. Zaměřili se přitom na obrněnky, čili dinoflageláty, eukaryotní mikroorganismy z linie Alveolata, které mají obvykle schránky, díky kterým je možné obrněnky detekovat ve fosilním materiálu.
Obrněnky mají určité nároky na prostředí a mohou sloužit jako indikátory podmínek, v nichž žily.
Vědci analyzovali přítomnost různých typů obrněnek ve zkoumaných vzorcích a odvozovali z toho povahu klimatu v době uložení dotyčného sedimentu. Zonneveldová a spol. zároveň pomocí dalších organismů ve vzorcích datovali jednotlivé vrstvy sedimentů. Tímto způsobem vystopovali období studeného počasí ve starověké Itálii, mezi lety 200 před naším letopočtem a 600 našeho letopočtu.
##seznam_reklama##
Když pak vědci porovnali časový přehled období se studeným počasím a přehledem známých pandemií, které se prohnaly antickým Římem, ukázalo se, že se oba tyto fenomény v mnoha případech překrývají. Zonneveldová s kolegy naznačují, že chladné počasí může oslabovat imunitní systém. Buď přímo, kvůli chladu anebo kvůli chabé úrodě a nedostatku potravy a v ní obsažených látek, jako jsou vitamíny. Šíření chorob podporovalo i to, že se lidé více zdržovali spolu, aby se zahřáli, což je pro patogeny ideální.
Video: The beating of the longitudinal flagellum of a dinoflagellate.
Literatura