V hlubinách Země, doslova pod našima nohama, se dějí věci, které se naprosto vymykají každodenní zkušenosti. Není se čemu divit, je to velice extrémní a pro nás zcela cizí prostředí. Vědci například předpokládají, že na zemské vnitřní jádro sněží železo, i když je to na první pohled bizarní představa, protože zemské jádro i plášť jsou velice žhavé. Jak se ale říká, železo není voda.
O zemských hlubinách máme nějaké informace v podstatě jen díky seismickým vlnám, které procházejí naší planetou při zemětřeseních. Z výzkumu seismických vln před časem vyplynulo, jak jsme na OSLU psali v roce 2019, že mezi vnitřním a vnějším jádrem se vyskytují jisté anomálie, které lze vysvětlit krystalizací železa poblíž hranice s pláštěm, odkud pak toto železo putuje na vnitřní jádro. Jako když v temné noci tiše padají sněhové vločky.
Ludovic Huguet z francouzské Université Grenoble Alpes a dalších institucí se svými kolegy uskutečnil pozoruhodný laboratorní experiment, který napodobil vznik a proudění železných „vloček“ v zemském nitru. Pikantní ovšem je, že žhavé železo v tomto případě nahradila nám mnohem srozumitelnější voda v nádrži se spodním ochlazováním. Na dně nádrže se přitom nacházela vrstva slané vody, která bránila přichycování krystalů ledu.
Badatelé pozorovali, že když se spodní vrstva vody dost ochladí, vznikají tam krystaly ledu. Poté stoupají vzhůru a v teplejší horní vrstvě vody zase roztají. Při tomto procesu se zahřívá spodní vrstva vody a po nějaké době dojde k dočasnému zastavení tvorby krystalů. V důsledku toho se zastaví ohřívání spodní vrstvy a brzy opět vznikají nové krystaly. Huguet a spol. zjistili, že tento cyklus trval asi 23,3 minuty.
Podle nich to ve vnitřku planet funguje podobně, jen pochopitelně v ohromném měřítku. Vzniká při tom proudění roztaveného železa, což má, na rozdíl od vody, zajímavé „vedlejší účinky.“ Protože železo je magnetické. Mohlo by docházet k tomu, že se magnetické pole dotyčného objektu periodicky zesiluje a zeslabuje, přičemž by i mohlo úplně mizet.
##seznam_reklama##
K tomu je nutné podotknout, že u Země to takhle nefunguje. Magnetické pole naší planety je silné a sněžení železa ho nejspíš zase tak moc neovlivní. U těles se slabším magnetickým polem, jako je dejme tomu Merkur nebo Jupiterův měsíc Ganymedes. Bylo by zajímavé to důkladně prostudovat. Planetární vědci mají o čem přemýšlet.
Video: Iron snow raining in Earth's core, scientists say - TomoNews
Literatura