Mezi mnohými odborníky i ochránci přírody přetrvává z nějakého důvodu pocit, že Evropa byla před příchodem moderních lidí pokryta hustými, přímo neprostupnými lesy, od moře k moři. Je paradoxní a svým způsobem kouzelné, že autor tohoto textu se již počátkem devadesátých let na přednáškách své Alma Mater dozvěděl, že tomu tak určitě nebylo.
Průkopníkem představy, že v pravěké Evropě ve skutečnosti byla rozsáhlá bezlesí, byl například nedávno zesnulý Vojen Ložek, který k tomu dospěl výzkumem fosilních měkkýšů. Teď k tomuto zjištění konečně dospívá i mainstreamová ekologie, jak ukazuje nová rozsáhlá a multioborová studie, která potvrzuje všudypřítomné bezlesí v Evropě během minulého interglaciálu, tedy před 129 až 116 tisíci let.
Elena Pearceová z dánské Aarhus Universitet a její spolupracovníci analyzovali množství vzorků s pylovými zrny, které byly odebrané v průběhu mnoha let na řadě míst napříč Evropou. Právě pylové analýzy přitom až doposud podporovaly představu, že Evropa byla během interglaciálu jedním obrovským hvozdem, v němž bylo, podobně jako v tolkienovském Temném hvozdu, obtížné byť jen zahlédnout Slunce.
Jak správně podotýkají Pearceová a spol., vtip je v tom, že stromy jsou výkonné továrny na pyl a produkují ho ohromná množství, mnohem víc než vegetace bezlesí. A pyl stromů také bývá vybaven vychytávkami pro snadný let a obvykle se dostane mnohem dál než pyl travin nebo bylin.
Badatelé v tomto případě hodnotili dřívější vzorky pylových zrn s využitím metody rekonstrukce vegetace REVEAL. Jde o dlouho vyvíjený počítačový model, který při rekonstrukci dávné vegetace přihlíží k řadě environmentálních faktorů, včetně právě množství a vlastností pylu vytvářeného různými druhy rostlin.
Výsledky výzkumu prozrazují, že vegetace na různých místech Evropy v minulém interglaciálu byla značně proměnlivá. Vědci nalezli přesvědčivé stopy výskytu rozsáhlých savan a stepí. Když tyto údaje porovnali s dostupnými klimatickými záznamy, ukázalo se, že klima samo o sobě ani náhodou nevysvětlí pozorovanou dynamiku tehdejší vegetace.
##seznam_reklama##
Kde se tam tedy bezlesí bez lidí vzalo? Je nutné se oprostit od naší pýchy, že jen lidé Homo sapiens mohou měnit krajinu ve velkém. Jako nejvíce elegantní a věrohodné se jeví působení tehdejší megafauny. Ač byste to možná neřekli, kromě vlivu neandrtálců, kterých bylo asi jen velmi málo, Evropa v minulém interglaciálu byla plná nosorožců a monumentálních slonů Palaeoloxodon antiquus. Tahle zvířata jsou ve vegetaci něco jako parní válce s velikým apetitem a snadno zařídí dlouhodobé bezlesí. Díky nim byla polovina pravěké Evropy bez lesů. Evropa porostlá neprostupnými hvozdy je jenom Goetheho noční můrou.
Video: Palynology
Literatura