O.S.E.L. - Loňský rekordní 18 TeV gama záblesk byl tak silný, že nabořil zemskou ionosféru
 Loňský rekordní 18 TeV gama záblesk byl tak silný, že nabořil zemskou ionosféru
V říjnu 2022 zasáhl Zemi monstrózní gama záblesk o energii 18 TeV. Poslal do kolen astrofyziky, a také výrazně změnil elektrickou vodivost v ionosféře, což vedlo ke značnému kolísání ionosférických elektrických polí. Na záření, které přiletělo ze vzdálenosti 2,4 miliard světelných let, to není špatný výkon.

Světelná echa gama záblesku GRB 221009A, vyvolaná průletem prachem. Kredit: Williams et al. (2023), arXiv:2302.03642.
Světelná echa gama záblesku GRB 221009A, vyvolaná průletem prachem. Kredit: Williams et al. (2023), arXiv:2302.03642.

Čínská observatoř Large High Altitude Air Shower Observatory (LHAASO) loni 9. října (2022) detekovala monstrózní gama záblesk (GRB, Gamma ray burst). Jak jsme poté psali na OSLU, dotyčný gama záblesk GRB 221009A přiletěl s energií fotonů 18 TeV ze souhvězdí Šípu (Sagitta), podle nových údajů ze vzdálenosti asi 2,4 miliardy světelných let. Byl to nejsilnější gama záblesk, s nímž jsme se doposud setkali. A jak se ukazuje, mělo to své důsledky.

 

Mirko Piersanti. Kredit: INAF.
Mirko Piersanti. Kredit: INAF.

Astrofyzik Mirko Piersanti z italské Università degli Studi dell'Aquila a Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) a jeho početní spolupracovníci zjistili, že gama záblesk GRB 221009A zasáhl Zemi takovou silou, že se výrazně projevilo v zemské ionosféře. Ve výšce kolem 500 kilometrů nad zemí se rozbouřila ionosférická elektrická pole. Vědci to potvrdili satelitními pozorováními i analytickým modelem, který si k tomuto výzkumu vytvořili. Vliv gama záblesku byl ale patrný i v nižších vrstvách ionosféry.

 

Logo. Kredit: Università degli Studi dell'Aquila.
Logo. Kredit: Università degli Studi dell'Aquila.

Samotný gama záblesk GRB 221009A trval asi 7 minut. Jeho vliv v ionosféře ale vydržel nejméně 10 hodin. Vyvolal především velkou změnu elektrické vodivosti v ionosféře, která pak vedla k neklidu v elektrických polích.

 

Gama záření sice zahrnuje nejvíce energetické fotony celého elektromagnetického spektra, které jsou jako tyranosaurus v hejnu vrabců, tedy běžnějších vesmírných fotonů, ale ve skutečnosti se jich nemusíme obávat. Naše atmosféra je tak výbornou ochranou proti gama záření, že astronomové musejí vymýšlet různé triky, aby ho vůbec mohli pozorovat. Když se ale takové tyranosauří fotony naboří do horních vrstev zemské atmosféry, nadělají tam paseku.

 

Ionosféra se rozkládá ve výšce cca 50 až 1 000 kilometrů. Je to poněkud z ruky, ale naštěstí odráží rádiové vlny, které používáme ke komunikaci. Což je mimochodem hlavní důvod, proč se o ionosféru zajímají vojáci. Ionosféra je pod drobnohledem, což v tomto případě bylo ku prospěchu věci.

##seznam_reklama##

Odborníci se ihned dozvěděli, že gama záblesk GRB 221009A v říjnu 2022 pocuchal ionosféru. Škarohlídi by mohli namítnout, že to nebyla zase taková tragédie. Podobný vliv má na ionosféru každá pořádná sluneční erupce. Jenomže Slunce je od nás vzdálené 8 světelných minut, zatímco tenhle gama záblesk se přiřítil ze vzdálenosti 2,4 miliard světelných let. Jaká to musela být nezměrná kosmická síla, která vyslala na cestu takto extrémní záření. Klobouk dolů.

 

Video: Death From Space — Gamma-Ray Bursts Explained

 

Literatura

Science Alert 15. 11. 2023.

Nature Communications 14: 7013.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:15.11.2023