Delfíni u australského pobřeží se naučili chránit při prohrabání sedimentů svůj nos "rukavicí" z mořských hub. Je to podle všeho jeden z dokladů o používání nástrojů i u těchto tvorů. Příslušná schopnost není téměř jistě kódována geneticky, ale přenáší se kulturně.
Podrobnosti: Lidové noviny
https://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=363449&sec=35&sub=89&d=8&m=6&y=2005&dat=20050608#clanek

Oxytocin je podle nových zjištění kromě svých jiných účinků také hormonem důvěřivosti. Úprava jeho hladiny by tak zřejmě mohla pomoci léčit autismus či fóbie, ale také Williamsův syndrom (přehnaná důvěřivost dětí). Vdechnutí spreje s touto látkou údajně také výrazně ovlivňuje preference a jednání investorů.
Podrobnosti: Ihned
https://www.ihned.cz/1-10072150-16290270-006000_d-60

Kde se bere metan v atmosféře Titanu? Mohly by být produktem místních sopek, které chrlí led (ledové sopky jsou na měsících velkých planet záležitostí vcelku běžnou) obohacený o uhlovodíky. Alternativní vysvětlení, podle kterého se methan vypařuje z oceánů planety, je v rozporu s tím, že modul Huygens existenci žádného globálního oceánu nezaznamenal.
Podrobnosti: Astro
https://www.astro.cz/clanek/2040
New Scientist
https://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7489

Podařil se po letech stagnace pokrok v oblasti studené fúze?
Podrobnosti Christian Science Monitor a další zdroje
https://www.christiansciencemonitor.com/2005/0606/p25s01-stss.html
(související diskuse a odkazy ve fóru České asociace transhumanistů viz https://www.epot.cz/pipermail/cat/2005-June/000540.html)

Kde u nás můžeme najít masožravé rostliny? Jakou největší kořist skutečně prokazatelně sežraly? (Odpověď: indonéské láčkovky dokáží sežrat až organismy velikosti krysy). A nakolik je náročné pěstovat masožravé rostliny v bytě (mucholapka podivná apod.)? Pozor na překrmování - mucholapka podivná konzumuje v přírodě asi jednu mouchu měsíčně :-).
Podrobnosti: magazín Českého rozhlasu Planetárium (rozhovor ve formátu MP3).
https://www.rozhlas.cz/sever/audio/_audio/00287030.mp3

Přednedávnem zde na Oslu čtenáře zaujal článek o tom, zda peklo je exotermické nebo endotermické. Pokračování úvah na toto téma, tentokrát zazdrojovaných přímo Biblí. Budeme se zamýšlet nad tím, jaká je teplota nebe, teplota pekla (to si zde budeme modelovat jako jezero vroucí síry) nebo svítivý výkon Boží...
Podrobnosti: Science World
https://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B618010E60A977A7C12570190026A80F

Rok 2005 byl vyhlášen světovým rokem fyziky - 100leté výročí totiž právě slaví speciální teorie relativity. V čem ale přesně spočíval Einsteinův přínos? To, že rychlost světla ve vakuu je pro všechny pozorovatele konstantní, bylo přece známo už před ním, stejně tak jako podoba příslušných transformací...
Podrobnosti: Science World
https://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B9026896CC1F7F9EC1257019002DBBC9

Programovací jazyk vyvíjený v kalifornské Los Alamos National Laboratory údajně umožňuje používat pro náročné vědecké výpočty nejenom CPU, ale dokáže s výhodou využít i procesor grafické karty. Vědecké výpočty by tak mohly následovat trend známý třeba z počítačových her.
https://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7508