Poslední dobou přibývají důkazy o tom, že Evropané v období neolitu nežili zemědělskou idylku. Spíše šlo o éru rozsáhlých brutálních konfliktů, které se odehrávaly tak dávno, že s tím archeologové původně ani nepočítali. Je to jako odhalovat historii Tolkienovy Středozemě, kde bitva stíhala bitvu, jen tentokrát jde o reálné válčení bezejmenných náčelníků a kmenů.
Násilí v neolitu je morbidním způsobem fascinující, ale víme o něm jen velmi málo. Vědci si donedávna představovali, že neolitické konflikty probíhaly jako krátké lokální nájezdy, kterých se účastnilo tak 20-30 bojovníků. Nevěřili, že by v té době byly logisticky proveditelné delší a rozsáhlejší vojenské konflikty. K nim podle původních představ mělo docházet nejdříve v době bronzové, maximálně před 4 tisíci let.
Tyto představy vyvrací nedávná analýza kosterních pozůstatků 338 lidí, pochovaných asi před 5 tisíci let na jediném masovém pohřebišti, v jeskyni v oblasti Rioja Alavesa na severu dnešního Španělska, tedy v Baskicku. V sexy baskičtině to zní Arabako Errioxa, což už ke Středozemi nemá zase tak daleko.
Na uvedeném pohřebišti bylo objeveno celkem 52 pazourkových hrotů šípu, přičemž 36 z nich je poškozeno způsobem, který odpovídá zásahu nějakého cíle. Teresa Fernández‑Crespová z Universidad de Valladolid, University of Oxford a Aix-Marseille Université se svými kolegy zjistila, že 23,1 procent zkoumaných jedinců mělo poraněné kosti, přičemž u 10,1 procent šlo o nezahojená poranění, což je vcelku spolehlivou známkou toho, že dotyčný krátce po zranění zemřel.
Tato čísla přitom podstatně přesahují odhady počtů zranění při běžném životě té doby, které se pohybují kolem 7-17 procent u všech zranění a 2-5 procent u nezahojených zranění. Vědci rovněž zjistili, že 74,1 procent z objevených nezahojených a 70 procent ze zahojených zranění se objevilo u dospívajících či dospělých mužů. Takový nepoměr vůči zraněním u žen přitom není známý ze žádného jiného hromadného pohřebiště evropského neolitu.
##seznam_reklama##
Uvedené důkazy vedly Fernández‑Crespovou a její kolegy k závěru, že tohle byla válka. Žádný nájezd malé skupiny lapků, ale velký konflikt se spoustou mrtvých. Relativně vysoký podíl zahojených zranění ukazuje na to, že nešlo o jedinou bitvu, ale opravdu o válku, která mohla trvat nejméně několik měsíců. Pokud jde o konkrétní příčiny této války, jsou nejspíš ztracené hluboko v minulosti. Jak ale známe lidi, jistě si nebude těžké představit, jak k takové válce mohlo dojít. Byli úplně stejní jako my.
Literatura