Pátrání po mimozemských civilizacích je doposud zhola neúspěšné. Týká se to i Dysonových sfér, megastruktur, které si počátkem šedesátých let vysnil fyzik Freeman Dyson. Dysonovy sféry by měly budovat technologicky extrémně pokročilé civilizace kolem hvězd, aby z nich těžily energii. Dyson rovněž navrhl, že bychom mohli takové megastruktury nalézt podle tepelných stop v pásmu infračerveného záření středních vlnových délek. Toto záření je dodnes považováno za slibné.
Nicméně, na žádnou Dysonovu sféru jsme zatím v okolním vesmíru nenarazili. Někteří odborníci se domnívají, že je na čase pozměnit parametry pátrání. Jason T. Wright z výzkumných center Center for Exoplanets and Habitable Worlds a Penn State Extraterrestrial Intelligence Center (PSTI) doporučuje, že by lidé SETI a podobných projektů měli hledat podle toho, k čemu se případné Dysonovy sféry mohou využívat a nikoliv jen podle tepelných stop.
Do dnešního dne se objevily pouze tři projekty průzkumu celé oblohy v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek, které využívaly pozorování sond Infrared Astronomical Satellite (IRAS), Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a AKARI. Pátrání po stopách megastruktur v těchto průzkumech byla neúspěšná. Významnou součástí problému je, že astrofyzici včetně Wrighta v minulosti navrhli jen dost jednoduché modely toho, co bychom vlastně měli hledat, které byly navíc založené na řadě předpokladů, například ohledně tvaru megastruktury nebo její vzdálenosti od hvězdy. Zároveň není jasné, o jaké by mělo jít materiály, což pátrání rovněž komplikuje.
Dyson se ve svých původních úvahách soustředil jen na zákony fyziky a představoval si, že účelem takové megastruktury by byla jen těžba energie. Dnešní představy jsou více rozmanité a zahrnují například magastruktury jako gigantické superpočítače (Matrioshka Brain) anebo jako hvězdné stroje (Shkadov Thruster). Posun od Dysonových úvah je i v tom, že Wright do svých odhadů zahrnuje proces stavby takové megastruktury.
Wright nakonec dospěl k tomu, že smysl má hledat spíše menší a horké Dysonovy sféry, protože jiné typy sfér nepřinášejí zásadní výhody. Také je přesvědčen, že pokud ta situace nastane, měli bychom být schopni rozeznat kompletní Dysonovy sféry od nehotových megastruktur. Dříve se přitom někteří odborníci domnívali, že by Dysonovy sféry mohly být spíš velmi velké a dost chladné.
##seznam_reklama##
V rámci pátrání po Dysonových sférách si teď pozornost získal Project Hephaistos, který vede astrofyzik Mathias Suazo z Uppsala universitet. Projekt zahrnuje pozorování vesmírných observatoří Gaia a WISE, plus data průzkumu oblohy Two Micron All Sky Survey(2MASS). V prostoru vesmíru o velikosti zhruba 1 000 světelných let proseli asi 5 milionů možných kandidátů, mezi nimiž dospěli k asi 20 nadějným objektům, které můžeme prozkoumat pomocí přicházející nové generace teleskopů. Uvidíme, co najdou zajímavého.
Video: What Is A Dyson Sphere?
Video: Jak postavit Dysonovu sféru - Ultimátní Megastrukturu
Literatura