O.S.E.L. - Planetární obluda TOI-1853 b je jako koule stříbra o váze 73 Zemí
 Planetární obluda TOI-1853 b je jako koule stříbra o váze 73 Zemí
Exoplaneta TOI-1853 b se vysmívá konvenčním teoriím o vzniku planet. Obíhá v těsné blízkosti hvězdy, je o něco menší než Neptun, ale zároveň je jenom o něco lehčí než Saturn. Svou hustotou poráží ocel a blíží se stříbru. Jak tenhle supermasivní terestrický neptun mohl vzniknout?

Simulace extrémní srážky před vznikem exoplanety TOI-1853 b. Kredit: Jingyao Dou.
Simulace extrémní srážky před vznikem exoplanety TOI-1853 b. Kredit: Jingyao Dou.

Planetární vědci už celá desetiletí vyvíjejí modely vzniku planet. Dlouho k tomu používali znalosti o planetách Sluneční soustavy a modely jim skvěle fungovaly. Pak jsme ale vstoupili do éry exoplanet a od té doby přicházíme o iluze, že vzniku planet rozumíme. Čas od času narazíme na těleso, díky kterému můžeme naše modely zmačkat a zahodit.

 

Luca Naponiello. Kredit: Università degli Studi di Roma "La Sapienza".
Luca Naponiello. Kredit: Università degli Studi di Roma "La Sapienza".

Právě takovou exoplanetu nedávno objevil početný mezinárodní výzkumný tým, v jehož čele stál Luca Naponiello z italské Università degli Studi di Roma "Tor Vergata" a britské University of Bristol. Jmenuje se TOI-1853 b a je vážně k neuvěření. Na portálu ARS Technica této planetě trefně říkají „non-gas giant,“ čili neplynný obr.

 

TOI-1853 b je velká zhruba jako 3,5 Zemí, pokud jde o její rozměry, díky čemuž je o trochu menší než náš Neptun. To by nebylo až tak zvláštní, podobných planet jsme již nalezli celou řadu. Jenomže tahle věc je zároveň hmotná jako 73 Zemí, tedy jen o něco lehčí než Saturn. Pro připomenutí, hmotnost Neptunu je zhruba 17 Zemí.

 

Logo. Kredit: University of Bristol.
Logo. Kredit: University of Bristol.

Pro planetární vědce je to rána pod pás. Pokud jsou uvedené údaje správné, znamená to, že TOI-1853 b má dost šílenou hustotu, kterou badatelé spočítali na 9,7 gramů na centimetr krychlový. Hustota oceli je přitom asi 7,9 g/cm3. Tahle planeta se tedy hustotou spíše podobá stříbru (cca 10,5 g/cm3). Přesněji řečeno jde o pořádně žhavou kouli „stříbra,“ protože svou hvězdu, jen o něco menší než Slunce, oběhne za 1,24 dne. Z čeho se tohle monstrum vlastně skládá?

 

Vzhledem k pekelným podmínkám, které tam musejí panovat, můžeme vyloučit umělou planetu typu Starkiller ze světa Hvězdných válek, pokud ji tedy nějaká civilizace neopéká schválně. Naponiello a spol. se drží při zemi a navrhují, že tahle obludnost mohla vzniknout díky sérii několika srážek protoplanet, které rovněž mohly výslednou supermasivní terestrickou planetu nasměrovat na hodně excentrickou dráhu, aby skončila na velmi těsné oběžné dráze kolem hvězdy.

 

##seznam_reklama##

Badatelé odhadují, že v těchto srážkách sehrálo klíčovou roli těleso, které bylo bohaté na vodu. Tato (proto)planeta zažila extrémní srážku, tedy extrémní i na poměry srážek v mladých planetárních systémech, kdy do ní narazilo jiné těleso rychlostí vyšší než 75 kilometrů za sekundu.

 

Uvedená ďábelská srážka by původní těleso připravila o většinu atmosféry a vody, přičemž by zůstalo to, co tam dnes pozorujeme. Ať už ale neuvěřitelná planeta TOI-1853 b vznikla jakkoliv, je pro nás dalším důkazem toho, jak velmi omezené původně byly naše představy o planetách a planetárních systémech.

 

Literatura

ARS Technica 30. 8. 2023.

University of Bristol 30. 8. 2023.

Nature online 30. 8. 2023.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:01.09.2023