Parazité a patogeny vyznávají velmi riskantní životní styl. Aby si pojistili úspěch a pokračování v dalších generacích, naučili se dělat se svými hostiteli takové věci, že před nimi běžný milovník přírody oněmí úžasem. A hrůzou.
David Rand z americké Brown University s početným týmem kolegů nedávno odhalil nový strašidelný případ „zombifikace“ nešťastného hostitele. Americká motolice Levinseniella byrdi využívá jako mezihostitele malého korýše, různonožce Orchestia grillus, kterého promění v chutné sousto.
Levinseniella začíná svůj podivuhodný životní cyklus v mokřadních ptácích, co žerou zmíněného korýše, jako je třeba strnadec mokřadní (Melospiza georgiana), jespák drobný (Calidris minutilla) nebo chřástal Rallus crepitans. Rozmnoží se a trus zmíněných ptáků je pak plných jejich vajíček.
Těmi se při spásání rostlinstva nakazí malí vodní plži, například Spurwinkina salsa nebo druhy rodu Littoridinops, a stanou se prvním mezihostitelem motolice.
Z nakažených plžů po čase vylezou cerkárie a infikují uvedeného různonožce, který se tím pádem stane druhým mezihostitelem. A teď to začne být nanejvýš zajímavé. Tito korýšci jsou normálně velmi nenápadná stvoření, která se ve vlastním zájmu snaží být co nejméně nápadní. Skrývají se a jejich skromná hnědá barva jim v tom velmi pomáhá.
Jenomže po nakažení motolicí jsou různonožci jako vyměnění. Stanou se mnohem zvědavějšími a odvážně prozkoumávají okolí. Zároveň se jejich zbarvení změní z „blátové“ hnědé na chutně křiklavě oranžovou. To je pro ně prakticky rozsudek smrti, protože jsou mnohem nápadnější pro mokřadní ptáky, kteří je sežerou a tím uzavřou životní cyklus záludné motolice.
##seznam_reklama##
Rand s kolegy šli po tom, jak vlastně motolice dělá z korýše oranžovou zombii. Použili pokročilé molekulární metody, včetně nově vyvinutých postupů, s nimiž analyzovali genom a transkriptom (souhrn mRNA) u 24 nakažených a 24 nenakažených různonožců ze slaniště v Massachusetts. Zjistili, že motolice jako zkušený hacker zasahuje do regulace genů ovládajících pigmentaci, behaviorálních genů souvisejících s reakcemi na vnější podněty a také do regulace genů a mechanismů imunitního systému. Zároveň jde zřejmě jen o vršek ledovce změn vyvolaných parazitem, na který pak navazují další změny na biochemické úrovni.
Příběh zlovolné motolice a nebohého různonožce je nejen fascinující, ale také poučný. Poodkrývá mechanismu manipulace hostitelů parazity a mohl by přispět i k pochopení vlivu parazitů a patogenů na nás samotné.
Video: Petting zombie, pumpkin spice amphipods
Literatura