Lazzaretto Vecchio čili „Starý lazaret“ je malý ostrov v malebné Benátské laguně a zároveň součást Světového dědictví UNESCO. Ale strávit dovolenou byste tam určitě nechtěli. Právě tady vznikla v roce 1403 první známá karanténní nemocnice na světě, kam byli až do roku 1630 posíláni malomocní, a také lidé nakažení morem. Benátčané nebyli hloupí a dobře věděli, že není moc chytré nechat pobíhat nemocné mezi zdravými lidmi, zvlášť pokud jde o smrtící choroby. Právě tenhle ostrov o rozloze 2,53 hektarů dal vzniknout výrazu „lazaret,“ který používáme i v češtině.
Vzhledem k možnostem tehdejší medicíny byla taková izolace jedním z mála doopravdy účinných nástrojů proti infekčním chorobám. Zároveň je jasné, že velká většina izolovaných tam také zemřela, nejspíš v dost děsivých podmínkách. Od roku 2004 tam archeologové odkryli asi 1 500 koster, především obětí moru. Podle všeho je to ale jen kapka v moři. Podle postupných informací víme, že například v 16. století, když řádily smrtící choroby, tam umíralo zhruba 500 lidí denně.
Ostrov Lazzaretto je sice ostrovem smrti, ale zároveň nabízí naprosto fascinující příležitost k výzkumu pandemií a účinnosti středověkých karantén. Této poněkud makabrózní příležitosti se chopil výzkumný tým Institute for the Advanced Study of Culture and the Environment na University of South Florida. Vyrazili do Benátské laguny a momentálně tam extrahují DNA ze zubů asi 900 nalezených koster.
Jak uvádí člen týmu Robert Tykot, je to poprvé, kdy mají vědci k dispozici sekvence DNA patogenů, které reprezentují jednu lokalitu a zároveň změny v genomech v průběhu historie. Díky pohnuté historii ostrova Lazzaretto mohou detailně zkoumat koevoluci patogenů a jejich lidských hostitelů, aniž by se do toho motaly moderní mutace patogenů, antibiotika nebo očkovaní lidé.
##seznam_reklama##
Badatelé budou sledovat 300 let historie karantén na Lazzaretto Vecchio. Jak upozorňuje Andrea Vianello, který je původem z této oblasti, byli to Benátčané, kdo vynalezl pro naší civilizaci lockdowny a roušky. Měli k tomu velmi dobrý důvod, neboť Benátkami proudil nejen obchod, ale i patogeny. Dnes můžeme pomocí analýz DNA zkoumat například to, zda se tato účinná protipandemická opatření projevila v genomech patogenů.
Vědci se těší nejen na DNA patogenů moru a lepry, ale také třeba anthraxu nebo syfilisu. Jsou přesvědčeni, že výzkum dávných pandemií osvětluje historii, ale rovněž přispívá k prevenci nebo alespoň snazšímu zvládání budoucích pandemií, které určitě ještě přijdou.
Video: LAZZARETTO VECCHIO
Literatura