Tucet výzkumníků s převážně asijskými jmény si vzal za cíl odhalit případný hendikep, který by očkování mohlo přinášet. Prošel a zpracoval více než dva miliony zdravotních záznamů amerických seniorů. Protože objektem studie byli důchodci z let 2009 až 2019, kdy jsme covid-19 ještě neznali, vzali si na paškál vakcinaci proti chřipce. To co zjistili dali nyní ve všeobecnou známost studií v červnovém čísle časopisu Aging Clin Exp Res. Přikloníme-li se k názoru, že jejich statistika nelže, což vzhledem k dostupnosti zdrojových dat a možnosti každého si vše přepočítat (data dali autoři k dispozici), můžeme vzít za bernou minci zhruba toto: Ti, kteří se nechali „otečkovat“ alespoň jednou dávkou vakcíny proti chřipce, tak v porovnání s vrstevníky získali o 40 % menší pravděpodobnost, že během čtyř let onemocní Alzheimerem.

 

No to je překvapení!

Když se nad tím zamyslíme a vezmeme v úvahu jak fungují naše evolucí prověřené ochranné mechanismy, tak to zase takové překvapení není. Stačí si uvědomit, že chřipka je prevít a že ve skutečnosti není až tak neškodná, za jakou ji většinou považujeme. Novější poznatky dokládají, že chřipkové viry umí pronikat i do periferních nervových tkání a tam páchat škody projevující se ztrátou myelinových ochranných obalů na nervových vláknech. Jsou dokonce i práce objasňující jak chřipková infekce umí překonat přechod mezi mozkovými kapilárami a mozkovou tkání a v nervovém centru navozovat problémy, z nichž odborníci viní chřipkové epitopy. Tím mají na mysli imunitní děje způsobené podobností virových proteinů s těmi patologickými vyvíjejícími se v mozcích s charakteristickými znaky nastupující demence.

 

Zjednodušeně si můžeme říci, že tam, kde je zánět, a ten nám chřipka umí vyvolat par excellence, tam je armáda nabuzených imunitních buněk bažících po boji. A jak už to tak u armád bývá, tak občas mají problém rozpoznat co je nepřítel a co jsou vlastní.

V našem případě se takové válčení s protrženými hrázemi hematoencefalické bariéry umí propracovat až ke komplikacím, kterým specialisté „na hlavu“ říkají kognitivní poruchy.

Námitka

Jak to, že vakcinace, která také vyvolává zánět a připravuje naše bílé krvinky k boji, má ochranný účinek? Jaká v tom je logika?

Je pravdou, že jsou známy případy komplikací (i úmrtí) následkem  vakcinace, ale v naprosté většině jsou reakce na podání imunizační dávky menší, než když chytneme virulentní virus a ten se na nás vyřádí v plné síle jen proto, že náš imunitní systém na něj není připraven a trvá mu dlouho, než zjistí s jakým dezolátem má tu čest. Je nasnadě, že většímu riziku jsou vystaveni senioři, neboť jejich imunitní systém je víc unavený životem a neschopný reagovat tak rychle aby zabránil vážnějšímu zánětlivému procesu. Z toho také plyne, že s větším profitem z vakcinace ve smyslu ochrany před demencí, mohou počítat senioři.

 

Je nález ojedinělý?

Vlastně není. Něco podobného jako nyní z USA, zaznělo už před třemi lety od Číňanů. Asiaté sice nezmiňují zrovna demenci, ale na velkém souboru popsali ochranný vliv očkování proti chřipce ve smyslu menšího rizika kardiovaskulárního onemocnění a významně nižšího výskytu úmrtí a hospitalizací z důvodu srdečního selhání.

Slovo do pranice

Chřipka a infekce SARS-CoV-2 nemají stejného původce onemocnění. Těžko si ale nevšimnout, že obě virová onemocnění se na našem zdraví podepisují dost podobně. Alespoň pokud jde o poškozování funkce myokardu, kardiovaskulární komplikace včetně myokarditidy, perikarditidy, arytmií, infarktu, tromboembolie i náhlé smrti.

Ať už jde o přímé účinky virů, nebo ty nepřímé, v nichž hraje úlohu uvolňování cytokinů, protrombotické stavy včetně nadměrné koagulace. U obou ochoření mají ty špatné konce na triku imunitní reakce a zánět. Nejde-li zrovna o chřipku španělskou, tak u covidu-19 je riziko těžšího průběhu a neblahých následků větší. U dospělých se uvádí trojnásobné až osminásobné zvýšení akutních infarktů a trojnásobné až sedminásobné zvýšení rizika ischemické cévní mozkové příhody (platí v porovnání s neočkovanými).  Teď se dostáváme k tomu co nás před časem stálo přízeň mnohých čtenářů - propagace vakcinace dospělých. Nejen, že nám ne jedna ale i ta nynější a nejnovější studie australsko-evrospkého kolektivu dává za pravdu, ale okrajově zmiňuje u neočkovaných vyšší ischemické riziko pro mozek. A právě tato noticka se autorovi tohoto článku jeví tak významnou, že si poznatky z obou studií  (americké studie o chřipce a australské o covidu) dovoluje dát do souvislosti a vyvodit z toho závěr.

##seznam_reklama##

Teoreticky by americká s tou australskou studií neměly mít nic společného. Jenže tu je ta zmínka sedminásobně zvýšeného rizika ischemické cévní mozkové příhody u hospitalizovaných. Proto můžeme vyjít z toho, že „co se hlavy týče“ obě infekce jsou na tom hodně podobně. Je tudíž také nanejvýš pravděpodobné, že až se nějaký tým nyní pustí do nemocničních záznamů, v nichž bude již zahrnuto kromě očkování na chřipku i očkování proti covidu, prokáže podobnou souvislost, jakou vyjevila statistika u prodělavších chřipku – zvýšené riziko demence u neočkovaných.

Samozřejmě, že vakcinace proti covidu má své mouchy. Nelze jí ale upřít snižování rizika závažných komplikací a také to , že u populace vystavené vysoce infekčnímu agens má protektivní zdravotní efekt. A pokud se tedy u neočkovaných v obou případech častěji vyskytují komplikace spojené s hypoxií a zánětem (na ně je mozek hodně háklivý), je nanejvýš pravděpodobné, že i závěr pro covid bude jako ten nynější pro chřipku. Jinak řečeno, není daleko doba, kdy i na vakcinaci proti covidu-19 začneme pohlížet také jako na prevenci předčasné demence. Tedy alespoň někteří.

Literatura

Bukhbinder Avram S., et al.: „Risk of Alzheimer’s Disease Following Influenza Vaccination: A Claims-Based Cohort Study Using Propensity Score Matching“. Journal of Alzheimer's Disease, vol. 88, no. 3, pp. 1061-1074, 2022

 

Hao-Hsin Wu, et al.: „Influenza vaccination and secondary prevention of cardiovascular disease among Taiwanese elders-A propensity score-matched follow-up study“. PLoS One. 2019 Jul 1;14(7):e0219172. doi: 10.1371/journal.pone.0219172. eCollection 2019.PMID: 31260487

 

Zubair Akhtar, et al.: „The impact of COVID-19 and COVID vaccination on cardiovascular outcomes“. European Heart Journal Supplements, Volume 25, Issue Supplement_A, February 2023, Pages A42–A49, 14 February 2023, doi.org/10.1093/eurheartjsupp/suac123