Není tajemstvím, že nejběžnějšímu hvězdami Mléčné dráhy jsou malí a nenápadní červení trpaslíci. Zároveň už víme, že červení trpaslíci mají spoustu planet. V řadě případů jde dokonce o početné planetární systémy. Všechny pochopitelně zajímá, zda tato záplava planet hvězd, které jsou oproti Slunci podstatně menší a chladnější, zahrnuje kandidáty na obyvatelné světy, kde by se mohl vyskytovat život pozemského typu.
Zásadní komplikace planet červených trpaslíků spočívá v tom, že jejich obyvatelné zóny, tedy prostor oběžných drah planet, na nichž by se teoreticky mohla vyskytovat kapalná voda, se nacházejí velmi blízko dotyčných hvězd. To, bohužel, přináší pro potenciálně obyvatelné světy řadu rizik. Samotná přítomnost v obyvatelné zóně očividně nestačí.
Sarah Ballardová z americké University of Florida a doktorandka Sheila Sagearová analyzovaly nejnovější data z teleskopů, včetně vesmírné observatoře Gaia, aby zjistili, jak na tom planety červených trpaslíků vlastně jsou. Z dostupných dat odvozovali excentricitu oběžných drah u více než 150 známých planet červených trpaslíků spektrální třídy M. Nutno poznamenat, že nešlo o obyvatelné planety, protože to byli plynní obři srovnatelní s naším Jupiterem. Takové exoplanety se mnohem lépe hledají. Další věc samozřejmě je, že mohou mít obyvatelné měsíce, což se ale rovněž prokazuje velmi obtížně.
Pokud planeta obíhá trpaslíka sice plus mínus v obyvatelné zóně, ale po výrazně excentrické dráze, vystavuje jí to brutálnímu působení slapových sil a slapového ohřívání. Gravitační síla hvězdy planetu neustále mačká jako ruka neviditelného obra a vzniklé tření planetu zahřívá, což může brzy skončit upečením planety a ztrátou veškerých nadějí na kapalnou vodu.
Badatelky dospěly k tomu, že asi dvě třetiny planet u červených trpaslíků mají natolik excentrické oběžné dráhy, že z nich slapové síly už dávno udělaly pražené buráky. Nicméně, zbývající třetina planet těchto pozoruhodných hvězd má podle Ballardové a Sagearové natolik kruhové oběžné dráhy, že by tam v obyvatelné zóně přinejmenším teoreticky mohla být voda. Přitom se ukazuje, že více kruhové bývají oběžné dráhy exoplanet v systémech s větším počtem planet.
##seznam_reklama##
Třetina planet červených trpaslíků samozřejmě znamená stovky milionů ne-li miliardy světů, kde by mohla být kapalná voda. Ve hře jsou ale bohužel i další velmi problematické faktory, v čele s často velmi vzteklou „povahou“ červených trpaslíků. Tyto hvězdy totiž bývají podstatně bouřlivější než naše Slunce, což by mohlo být pro obyvatelnost blízkých exoplanet fatální. Tato otázka přitom není uspokojivě dořešena. Obyvatelnost planet červených trpaslíků je tím pádem stále otevřená.
Video: Why Science? Sarah Ballard, Exoplanet Research
Literatura