V minulém roce uveřejnil Osel příspěvky o silicitech ledovcových uloženin, nálezech ledovcových souvků, pazourkových artefaktů a o otevření stálé archeologické výstavy v Příboře. Amatérští archeologové přednostně používají metodu povrchového průzkumu. Nejen ti, kteří působí v oblasti Moravské brány. Často nacházejí neobvyklé nálezy jako kupř. střepy pivních lahví (bohužel žádné vltavíny), nebo kovové zbytky a strusku (bohužel žádné meteority). Ve sběrech amatérského archeologa pana Daniela Fryče, z jehož nálezů vznikla trvalá archeologická expozice, o níž psal Osel 16. 10. 2022, se tak ocitl kousek kovu nalezený na poli u Příbora, který na první pohled vypadal jako torzo luxusnější kávové či moka lžičky nebo odlomené pohárkové ouško. Povrch bez viditelné koroze a jiných stop stáří nesvědčil o starobylosti nálezu. Podle obrázků podobných nálezů by se mohlo jednat o germánskou sponu. Chodit s každým neobvyklým nálezem na odborné pracoviště, např. do muzea, by se zřejmě s velkým pochopením nesetkalo. Archeologická pracoviště jsou navíc převážně specializovaná na středověk a dobu ještě mladší. Potvrdit nebo vyloučit starogermánský nález byl mohl být problém. V lednu 2023 byl nález vystaven na diskusním fóru na www.archaeologie-online.de a také na www.sucherforum.de, kde byl určen jako germánská spona Almgren skupina VI/168 (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss) a zařazen do období 200 – 450 n. l.
Spona je neúplná. Chybí jehla a její „držák“ - vyvýšená část na konci oválné „nohy“, v níž se uchycuje jehla. Délka spony je 6,8 cm, šířka 9 mm, tloušťka 3 mm. Oválná „noha“, kde byl držák jehly, má šířku 14 mm a tloušťku 0,5 mm. Na sponě je 16 prstenců obepínajících rameno spony na straně oválné „nohy“. Jejich tvar je nepravidelný (šířka od 5 do 9 mm). Oba krajní prstence jsou zdobeny jemnými vrypy.
2 Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
|
 Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
|
 Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
|
 V dolní části spony široká oválná „noha“. Foto: A. Uhlíř, 2023.
|
 Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
|
 Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
|
Torzo spony váží 12,41 g. V podmínkách domácí „laboratoře“ byla podle objemu spony 0,9 cm3 určena hustota kovu cca 13,8, což je víc než hustota stříbra a méně než hustota zlata. Může se jednat o uměle vyrobenou slitinu, ale také o přírodně se vyskytující slitinu zlata a stříbra se stopovým množstvím mědi a dalších kovů. Pokud by se měl zjednodušeně určit obsah stříbra a zlata, obsahuje slitina – mimo malá množství jiných kovů – cca 6,43 g zlata a cca 5,95 g stříbra. Élektrum (élektron) - slitina zlata a stříbra, popisována ve starověku jako „bílé zlato“, byla známa v Egyptě již ve třetím tisíciletí př. n. l. Podle obsahu zlata má barvu od lehce nažloutlé po jasně žlutou. Podíl zlata je ve slitině malý a nažloutlý nádech, rozpoznatelný na detailní fotografii prstenců, je málo zřetelný.
 |
Mapa širšího prostoru kolem Moravské brány v 1. polovině 1. tisíciletí s germánským osídlením. Křížky - nálezy římských mincí a jednotlivé nálezy. Tečky - hrobové a sídlištní nálezy. Místo nálezu germánské spony autorem vyznačeno zeleně. Podle Stumpfa 1927. |
V oblasti Moravské brány se germánským osídlením zabýval Gustav Stumpf (* 5. 3. 1880 Nový Jičín; † 7. 8. 1962 Fulda, Německo). Do roku 1933, kdy byl z důvodu nemoci penzionován, pracoval jako stavební inženýr na různých stavebních úřadech. Mezi významné Stumpfovy práce z hlediska archeologie regionu patří publikace Die Vor- und Frühgeschichte des Kuhländchens (Pravěk a raná doba dějinná Kravařska) vydaná v Novém Jičíně roku 1927.
##seznam_reklama##
V prostoru Moravské brány nebyl Stumpfem zaznamenám žádný nález germánské spony. Nálezy germánských spon na území České republiky jsou zcela ojedinělé a s trochou nadsázky lze říct, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nález spony ze slitiny zlata a stříbra, byť jde o torzo, je na severní Moravě zcela unikátní.
Literatura
ALMGREN, O.: Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtigung der provinzialrömischen und südrussischen Formen, Leipzig 1923.
STUMPF, G.: Die Vor - und Frühgeschichte des Kuhländchens – Festschrift zum 1. Kuhländler Heimatfest in Neu-Titschein, Verlag der L. V. Enders’sche Kunstanstalt, Nový Jičín 1927.