Píše se rok 2023 a ve vesmíru stále vládne Fermiho paradox. Balony, které v posledních dnech sestřeluje americké letectvo, nepřiletěly z jiných hvězdných systémů, ale z mnohem bližších míst. Stále nemáme žádné věrohodné důkazy o existenci nějakých jiných civilizací ve vesmíru kolem nás, ačkoliv vesmír je na první pohled plný příležitostí pro vznik a vývoj přinejmenším jednobuněčného života.
Možných vysvětlení Fermiho paradoxu se už objevila spousta, od lakonických, jako je takzvaná Hart-Tiplerova konjuktura, což je vlastně dramaticky zaobalené konstatování, že žádný jiný inteligentní život neexistuje, až po temné Berserky, na které je lepší ani nemyslet. Jedním z méně stresujících vysvětlení je, že možná nehledáme ty správné technosignatury. Třeba nejde o kosmické megastruktury a sebereplikující se von Neumannovy sondy.
K jeho příznivcům náležejí fyzici Gia Dvali z Ludwig-Maximilians-Universität München a Zaza Osmanov z Free University of Tbilisi navrhují, že bychom měli pátrat po technosignaturách umělých černých děr, které by byly využívané jako kvantové počítače. Podle nich by mohlo být zásadní příčinou dosavadního neúspěšného pátrání SETI příliš úzké zaměření na „vykřičené“ rádiové technosignatury, které doposud rozšířilo jen pár pokusů hledat megastruktury kolem hvězd.
Dvali s Osmanovem zdůrazňují výhody kvantových výpočtů a domnívají se, že by pokročilé civilizace mohly přistoupit ke kvantovým výpočtům ve značně velkorysém měřítku. Pátrání po megasystémech kvantových výpočtů nabízí výhodu v tom, že podle zákonitostí fyziky by nejvíce efektivním zařízením pro ukládání kvantové informace měly být černé díry.
Pokud mají Dvali a Osmanov pravdu, mělo by jít spíše o uměle vytvořené černé díry, jejichž hmotnost bude podstatně menší než u „přírodních“ černých děr hvězdných velikostí. V důsledku toho by tyto „výpočetní“ černé díry měly být více energetické než ty přírodní. Pro pokročilé civilizace by mělo být výhodnější investovat úsilí do velkého množství černých mikroděr než do několika velkých černých děr. Další věc je, že by takové černé minidíry měly být vyráběny a udržovány soustavami vysokoenergetických urychlovačů.
##seznam_reklama##
Badatelé jsou přesvědčeni, že by takové kvantové výpočetní megasystémy měly vyzařovat specifické záření v podobě běžných částic, jako jsou neutrina či fotony. Do tohoto záření by se mělo „otisknout“ Hawkingovo záření černých děr i záření obslužných urychlovačů částic. Obzvláště neutrina jsou v tomto ohledu slibná. Mohla by je detekovat observatoř Ice Cube na jižním pólu. Jak je vidět, před SETI se otevírá nové a pěkně široké pole působnosti.
Video: Gia Dvali – Sep. 16, 2021 - Towards demystification of black holes
Video: The Dyson Sphere Debate and Von Neumann Probes w/ Dr. Zaza Osmanov
Literatura