Přiznávám, že rád houbařím a že falešná dršťková s gulášem patří k mým nejoblíbenějším jídlům. Nejsem sám, hlívu vyžaduje i smetánka v prvotřídních restauracích. Hezčí pohlaví na ní oceňuje, že je dietnější, než maso a fajnšmekrům se zamlouvá kvůli kořeněnému aroma. Jedněm připomíná anýz, jiným voní po lékořici. Nejen, že se po hlívě netloustne, ale vzhledem k obsahu polysacharidickému β-(1,3/1,6)-D-glukanu a látek ze skupiny statinů by měla příznivě ovlivňovat hladinu cholesterolu a jako bonus zvyšovat odolnost proti infekcím a tlumit zánětlivá onemocnění.
Jméno se houbě dostalo podle jejích kloboučků barvou a tvarem připomínajícím ústřice. Není tvorem vybíravým, daří se jí na odumírajících bucích, topolech, vrbách, břízách i dalších listnáčích. Ochotně se podvoluje i pěstování umělému. Roste od konce léta až do zimy. V našich končinách si ji lze snadno splést s hlívou plicní, která je světlejší. I ta je jedlá a stejně chutná.
Jak kolektiv vědců z Tchaj-wanu a Japonska píše, jde o houbu mající na svém jídelníčku nematoda. Nejspíš proto, že ta patří v půdě k těm nejhojnějším živočichům.
Z našeho pohledu houba svou kořist lapá nedovoleným způsobem, neboť nervově paralytické bojové prostředky mezinárodní úmluvy zakazují. Náš mordýř ze superskupiny Obazoa k tichému a rychlému zabíjení používá těkavou organickou sloučeninu náležející ke ketonům. Konkrétně jde o 3-oktanon.
Toxin houba skladuje v útvarech připomínajících lízátka se špejlí. Ve vědecké hantýrce se těmto váčkům říká toxocysta. Pokud se háďátko dostane do spleti houbových vláken (mycelia) a o některý z výčnělků nástrahy se nešťastně otře, váček uvolní těkavý 3-oktan. Látka oběť znehybní a posléze usmrtí.
Video: Háďátko je po kontaktu s toxocystou hlívy ústřičné zcela paralyzováno. Kredit: Ching-Han Lee
Jakou že to látku ve svých váčcích houba ukrývá, se vědcům podařilo odhalit až vylepšenými technikami plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie schopnými pracovat s velmi malými vzorky zkoumaného materiálu. Abychom vědcům jejich závěry uvěřili, svá pozorování nafilmovali. Na záběrech je patrné, že jakmile háďátko přijde do kontaktu s 3-oktanonem, panicky se snaží utéci. Nicméně, jakmile mu jednou toxin pronikne do těla, jeho osud je zpečetěn. Jed naruší plazmatické membrány buněk a vyřadí z činnosti jak senzorické neurony, tak i u buňky svalové.
##seznam_reklama##
Toxinem narušené membrány přivodí buňkám masivní příliv iontů vápníku do cytoplazmy a do mitochondrií. Na videu je vidět, jak se dlouhým tělem háďátka postupně šíří „kalciová vlna“ a jak ho jed postupně znehybní. Rozvrácený buněčný metabolismus má za následek smrt buněk vyčerpáním zásob energetického zdroje - adenosintrifosfátu (ATP). Vlnou postupující odumírání buněk se nakonec stane osudným celému mnohobuněčnému organismu. Lovem háďátek si houba zajišťuje dostatek dusíku, který potřebuje pro svůj zdárný růst.
Ještě se sluší dodat, že z 3-oktanonu si dělat těžkou hlavu nemusíme. Houba ho tvoří nepatrné množství a navíc jde o látku těkavou, která úpravou vytěká.
Video: Mitochondriální kalciová vlna se šíří háďátkem a zabíjí ho rozvrácením buněčného metabolismu. Kredit: Ching-Han Lee
Literatura
Ching-Han Lee et al, A carnivorous mushroom paralyzes and kills nematodes via a volatile ketone, Science Advances (2023). DOI: 10.1126/sciadv.ade4809