Pracuji v Nadaci pro aplikovanou molekulární evoluci (Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME) na Floridě. Tato laboratoř vedená Stevenem Bennerem studuje vznik života na Zemi, syntetickou biologii – pro základní výzkum a aplikace v medicíně, a od mého příchodu v roce 2020 se (opět) intenzivně věnuje hledání života ve vesmíru (astrobiologii).
V Nadaci kromě projektu hledajícího život na Marsu před příletem prvního astronauta pátrám po stopách organické chemie v mracích kyseliny sírové halících Venuši.
Moje pozice mi dává unikátní perspektivu. Vidím do zákulisí NASA a soukromých společností plánujících meziplanetární mise a mám možnost mluvit s lidmi, jež ovlivňují chod těchto institucí.
Rozhodl jsem se o tuto perspektivu podělit s čtenáři Osla v sérii článků:
-
Závod na Mars. Kdo a kdy má v plánu poslat lidi na Mars, jaké mají šance a jaká je jejich motivace?
-
Je život na Marsu? Shrnutí současných poznatků z astrobiologie a přehled misí na Mars.
-
Závod na Mars a astrobiologie. Jak závod na Mars ovlivňuje snahy o hledání života na Marsu?
-
Marťanská hydrosféra a život v ní. Chaotické změny rotační osy Marsu nám pomáhají s hledáním života na Marsu.
-
Jak najít Marťany před příletem lidí? Jak najít mikroskopický život, jehož biochemie může být odlišná od života, který známe na Zemi.
-
ALF (Agnostic Life Finder) – Jak funguje univerzální hledač života.
-
FMARS – Simulovaná vesmírná mise na Mars hledající život na ostrově Devon v severní Kanadě. Testování přístrojů.
(Poznámka redakce: S tím, jak budou články uveřejňovány, budou na jednotlivých názvech funkční hypertextové odkazy.)
Úvodní stručné shrnutí mé perspektivy:
Národní a nadnárodní vesmírné agentury zaspaly. Astrobiologická sekce NASA jedná, jako by nevěřila, že NASA nebo kdokoliv jiný dokáže dopravit lidi na Mars před rokem 2050. Žádná ze současných misí by nedokázala najít mikrobiální život, který jsem naprskal na monitor mého počítače během poslední telekonference, natož sporadické mikroorganismy na pouštích naší nebo rudé planety. Mise plánované před rokem 2040 si stále nekladou za cíl studovat současnou biosféru Marsu – z důvodů, které nastíním v dalších dílech série.
To znamená, že podle absence současného plánu vesmírných agentur budeme mít lidi na Marsu předtím, než budeme vědět, jestli má Mars aktivní biosféru, a to i přes to, že astrobiologové dochází k názoru, že život na Marsu spíše je, než není.
Podle současných postupů, protokolů a rozpočtu NASA vývoj nové astrobiologické mise trvá alespoň 20 let. To z praktického hlediska znamená, že v současnosti v NASA neexistuje administrativní škatulka pro projekty navrhující najít život na Marsu před rokem 2043.
Je docela možné, že až si astrobiologická sekce NASA uvědomí, že NASA myslí plány poslat lidi na Mars vážně a začne podporovat urychlený vývoj postupů pro hledání života na Marsu (který může využívat odlišnou biochemii než život na Zemi), tak už bude stejně příliš pozdě. Současná politická situace, kterou proberu v dalším dílu série, napovídá, že závod o to, kdo zapíchne první vlajku na Mars, nepočká.
Z těchto důvodů jsem se rozhodl založit mezinárodní skupinu ALFA Mars alfamars.org. Cílem skupiny je vytvořit přístroj, který umožní najít život na Marsu před tím, než první astronaut vstoupí na Mars. Náš přístroj je koncipován jako doplněk misí těžících Marťanský led pro výrobu paliva, případně pitné vody a kyslíku. Tyto mise využívající místní zdroje (ISRU, in situ resource utilization) jsou nutné před přistáním prvních raket s lidskou posádkou.
##seznam_reklama##
Má práce na první soukromé meziplanetární misi k Venuši mi ukázala (Rocket Lab Mission to Venus), že dveře do vesmíru nejsou otevřené jen pro kosmické agentury. Co víc, skupina ALFA Mars financovaná ze soukromých zdrojů bez přebytečné administrativy může postupovat rychleji a efektivněji než NASA ...akorát místo přesvědčování grantových agentur, které přerozdělují peníze daňových poplatníků, musí přesvědčit přímo veřejnost, že její práce stojí za to.
 Jan Špaček. Kredit: JS
|
Podzim jsem strávil v Oregonu a pracoval na vývoji ALFa v elektrochemické laboratoři profesora Boettchera. Když jsem nebyl v laborce, tak jsem byl v horách. Fotka je z výšlapu na Hardesty mountain. Více informací o mé snaze najít život na Marsu před příletem prvního astronauta najdete zde. Kromě života na Marsu pátrám po stopách organické chemie v mracích kyseliny sírové halících Venuši. O první soukromé meziplanetární misi na Venuši si můžete přečíst zde. Původní verzi hypotézy o organické chemii v mracích Venuše můžete najít zde. Blog, na kterém píšeme s profesorem Bennerem o životě ve Vesmíru a syntetické biologii najdete tady |