Omlouvám se za nejasné označení našeho území. Území se za mého života měnilo až po rozpadu Československa (31.12.1992). Co já pamatuji, tak jsme byli republika lidově demokratická, socialistická, federativní s pomlčkou i bez a nakonec Česká republika. Klementinum v centru Prahy má záznamy teplot oficiálně od 1775, pamatuje i Království české v Rakouském císařství, pak v Rakousku- Uhersku, pamatuje Československo, protektorát, Československo, které se pak stalo v názvu republikou.
Trend teplot Klementina 1770-2022.
Data teplot Klementina jsou opsány z knihy Svoboda J.: Velká kniha klimatu zemí Koruny české, 2003, Regina. Začátek řady 1770-1774 je neoficiální, 1775-2002 jsou z uvedené knihy a další postupně po jednom roce, kdy byla zveřejňována v lednu teplota za minulý rok. Zdrojová data a graf jsou tedy mírně unikátní v souboru Excelu zde. Klementinum souvislá historická data nezveřejňuje. Velmi chladná období po třicetileté válce (vrchol Malé doby ledové) je dokladován jen nepřímo, podle záznamů v Evropě bylo hodně chladno a nás jistě taky.
1674-79 Švédsko -dánská válka- Švédové přešli i s děly před Balt.
1740 mrazy 40°C v Německu . Zamrzly řeka Ebro ve Španělsku, lodě v Temži, Ziuiderské moře v Nizozemí, Baltské a Jaderské moře, záliv v Benátkách, Bospor. Ze Švédska vlci přeběhli přes led do Dánska. Graf v plné velikosti s čitelnými hodnotami zde:
| Lineární trend 2022 -1770 má rozdíl asi 10,4°C-9,1°C =1,3°C. Polynomický trend začíná 1770 asi na 10,3°C, kolem roku 1874 má minimum asi 9°C a hodnoty 10,3°C dosahuje za dalších 100 let asi 1974. Tím nezpochybňuji příčinnou souvislost mezi globálním oteplováním posledních desetiletí a nárůstem antropogenního vlivu, zvláště nárůstu ppm skleníkových plynů. |
Trend Klementinum jako tepelný ostrov 1972-202 ve srovnání s ČR 1972-2022.
Velká města mají vliv na místní klima jako přímý zdroj tepla, emisemi, změnou albeda a výparu vody. Města jsou teplejší než lesy a porosty. Z grafu lze vyvodit rychlejší nárůst teploty za 50 let v Praze zhruba o 0,5°C, než v celé ČR. Praha se zvětšila počtem obyvatel, přibylo aut a silnic, zlepšila se izolace budov, zmenšil se těžký průmysl. Netvrdím, že tepelné ostrovy jsou příčinou podstatných chyb při posuzování globálního oteplování. Spíše jsem chtěl ukázat, že vliv tepelných ostrovů lze relativně snadno eliminovat a opravit.
obr4
|
Klementinum jako tepelný ostrov proti ČR 1972-2022. Zdrojová data a graf v Excelu zde. |
Trend teploty a srážky ČR 1961-2022 a trend sucha.
Teploty v trendu 1961 byly 6,8°C, roku 2022 v trendu asi 9,0°, tedy minimálně 2°C rozdíl. Nasycené vodní páry pro danou teplotu souvisí s odparem. Zvýšení teploty o 1°C znamená asi +6% vodních par ve vzduchu navíc. Předpokládejme tedy více jak 12% odparu navíc.
Srážky v trendu 1961 byly (viz koeficient rovnice trendu) 663 mm, v roce 2022 v trendu asi 681 mm, Nárůst srážek tedy v trendu o 18 mm, to je nárůst o 2,7%.
Primitivně vypočtu rozdíl nárůstu odparu (12%) a nárůstu srážek, ( 2,7%), pak dostanu v trendu, že asi 9,3%% srážek se navíc odpaří. Závislosti mezi srážkami, teplotou, odparem a suchem tak jednoduché nebudou. Hodně záleží na odtoku vody z krajiny. Přibývají cesty, betony a stavby s rychlým odtokem. Ale v pohraničních horách a podhůří došlo k podstatnému omezení zemědělské produkce typu: dříve pole, pak pastviny, nyní pastviny bez dobytka a sečení i jen 1x ročně (= oplocené nic) . takže zachycování vody v krajině tam neklesá, naopak. Lesy z dálky vypadají jako lesy, uvnitř obrovské paseky a chybí staleté stromy. Lesní půda se ale tak snadno nedegraduje, zachycování vody (mech, tráva) spíš neklesá, odpar ze stromů spíš klesá.
##seznam_reklama##
Lesní hospodaření se změnilo, je na co nadávat, těžba a vyvážení těžkými stroji zanechává hluboké koleje. Lesem se hloubí obrovské stoky pro odtékání vody, aby tam mohly pracovat těžké stroje. Jenže v rovinatém lesnatém terénu, kde bydlím, to tak katastroficky nevypadá. Kůrovec lesy zatím nezdolal, stoky 2x1 m, které před 10 lety byly vyhloubeny, jsou sesunuté a do tvaru V voda se líně plouží.
Můj závěr: sucho se v posledních několika letech zastavilo, podzemní vody se dost obnovily. Teploty 2019-2021 klesaly a srážky trochu rostly. Přesně naopak k předpovědím.
Myslím si, že za zhruba 60 let ( 1961-2022) je hlavní zvýšení teploty a srážky návalové, které rychle odtečou v krajině, do které se zasahovalo. Meze moc nebyly už v 70.letech, drenážování tehdy často nesmyslné polí a luk se dost ucpalo, takže omezení zemědělské činnosti působí proti vysychání krajiny.
Vodu mají zachycovat i rybníky.
Odbahňování rybníků je dnes čekání na dotace. Zanesený a rákosím porostlý rybník zachytí méně vody jak původní hlubší. Čímkoliv zarostlý kraj, zelený ráj.
|
Graf teploty a srážky ČR 1961-2022. Zdrojová data a soubor Excelu teploty a srážky ČR 1961-2022 zde. |
Zdroje
Svoboda J.: Velká kniha klimatu zemí Koruny české, Regina, 2003
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky
Trend-1-Klementinum-teploty-1770-2022-graf-data.xlsx